Že by na tak dalekém a odlehlém místě, jako je Grónsko, mohli vědci objevit stopy vedoucí do doby Římského impéria, by čekal asi jen málokdo. Nová studie vědcům skutečně poskytla ohromující pohled do této doby skrze určitý druh znečištění, které bylo pro dobu dávného římského impéria typické.

Hluboko uvnitř ledovcového příkrovu Grónska objevil mezinárodní vědecký tým pod vedením Nevadského výzkumného ústavu nesmazatelné záznamy z historie dávného řecko-římského období, které nenajdeme v žádných písemnostech.

Během analýzy vzorků ledu extrahovaného v devadesátých letech ze severního Grónska, totiž objevili v několika úrovních stopy po aktivitě civilizace dávných Římanů, kteří těžili a tavili olověné a stříbrné rudy, jenž tvořily výraznou část jejich bohatství.

Znečištění, které se během výroby kovů dostalo do atmosféry, se usadilo až v daleké krajině Grónska, kde bylo navždy pohřbeno v ledu. Vědci tyto stopy pod ledem našli v několika úrovních od 159 metrů až po 580 metrů. Podle expertů lze z ledu v Grónsku vyčíst události až z dvou tisíc let.

Díky tomuto objevu tak vědci mohou poměrně přesně určit, jak vypadalo průmyslové znečištění v době římské říše. Z analýzy například zjistili, že silnější znečištění olovem v Grónsku nápadně koresponduje s válečnými konflikty, sociálními nepokoji a dalšími událostmi, což je v rámci historie naprosto unikátní zjištění.

Ačkoli olovo může být považováno za toxický a zdraví škodlivý kov, na druhé straně je důležitým ukazatelem v historii civilizace a historikům dává jedinečnou možnost, jak sledovat stopy této civilizace v čase.

Arktické oblasti jsou v poslední době středobodem klimatických výzkumů, protože jsou v ledu často uloženy důležité informace. Vědci také bedlivě sledují úbytek ledového příkrovu, který má za následek zvyšování hladin moří (čtěte: Satelitní data měření hladiny oceánu za posledních 25 let ukazují, že vědcům něco zásadního uniklo).