Helium je druhý nejběžnější prvek ve vesmíru hned po vodíku a představuje hlavní složku dvou planet v naší sluneční soustavě, kterými jsou Jupiter a Saturn. Nikdy se ale vědcům nepodařilo prokázat přítomnost tohoto velice běžného plynu v rámci žádné exoplanety.

Průlomového objevu se dočkali až nyní s pomocí zařízení Wide Field Camera 3, které je součástí Hubblova vesmírného teleskopu. Americké NASA se tak poprvé v historii podařilo prokázat přítomnost helia na planetě, která se nachází mimo naši sluneční soustavu.

Klíčem k úspěchu bylo využití infračerveného spektra. Předchozí neúspěšné pokusy byly realizovány za pomoci ultrafialových a optických vlnových délek. Objev je pro experty důležitý hlavně tím, že nyní mají ověřenou metodiku, kterou lze sledovat složení exoplanetárních atmosfér s pomocí delších vlnových délek.

Planeta, u níž byla zjištěna přítomnost helia v atmosféře, nese označení WASP-107b. Je to planeta o veliosti Jupiteru, která je ale výjimečná svou hmotností. Ve srovnání s Jupiterem má tato planeta totiž pouhých dvanáct procent jeho hmotnosti.

Díky nízké hmotnosti a velice krátké oběžné dráze je tento svět sotva schopen udržet si svou atmosféru. Ve spojení s nízkou gravitací pak dochází ke ztrátě hmoty, která se táhne tisíce kilometrů za planetou a vytváří ocas podobný těm, které mají komety. Experti odhadují, že atmosféra WASP-107b pomalu uniká do vesmíru.

Současné metody, které používají ultrafialové světlo, jsou pro vědce velice limitující. Tato zbrusu nová technika tak může vědcům pomoci lépe zkoumat atmosféru kolem exoplanet o velikosti Země, což bylo se současnými technologiemi velice obtížné.

WASP-107b není se svou nízkou hustotou zdaleka jedinou vesmírnou anomálií. Vědce tak poořád čekají během zkoumání stále nová překvapení. Jedním z největších objevů minulého roku byla záhadná planeta, která se naprosto vymyká běžné charakteristice všech planet (čtěte: Záhadná planeta, která je žhavější než většina hvězd).