Během desetiletého výzkumu vědci například zjistili, že většina kriticky ohrožených goril horských žije mimo chráněné oblasti a národní parky. Každým rokem se populace goril sníží v průměru o necelá tři procenta, přesto je populace větší než před rokem. Je to díky tomu, že vědci se mnoho let domnívali, že primátů žije podstatně méně.

Studie se zabývala situací v západní rovníkové Africe a podílelo se na ní 54 špičkových vědců z mnoha slavných organizací – od Světového fondu na ochranu přírody až po Institut Jane Goodallové. Experti sbírali údaje z území o velikosti 192 000 kilometrů čtverečních.

Během výzkumu vědci zjistili, že se na tomto území nachází 360 tisíc goril a téměř 130 tisíc šimpanzů, což je přibližně o třetinu více, než předpokládali. Zároveň ale experti varují, že vyšší údaje jsou způsobené především změnou metodiky, pomocí které k číslům docházejí, a také proto, že do studie zahrnuli i jiné oblasti.

Vědci strávili sbíráním podkladů celkem 61 000 dní, což by v případě, že by data sbíral jeden člověk, představovalo 167 let. Nachodili během této doby 8700 kilometrů, což odpovídá vzdálenosti mezi Londýnem a New Yorkem. Data z výzkumu chtějí použít k efektivnější ochraně goril na globální i regionální úrovni.

Podle dalších vědců, kteří se věnují ochraně velkých primátů, jsou tato data pro ochranu zvířat klíčová. Největší hrozbou pro velké primáty po celém světě jsou totiž pytláci, zejména proto, že opičí maso je vyhledávanou pochoutkou. V jiných lokalitách, jako je například Borneo, zase opice podléhají mstivosti místních farmářů (čtěte: Farmáři na Borneu ve velkém zabíjí orangutany. Hrozí jim stejný osud jako africkým nosorožcům).