S pobytem kosmonautů v zařízeních ve stavu beztíže, jakým je například Mezinárodní vesmírná stanice (ISS), se může dostavit druh takzvané „vesmírné horečky“. Tento stav, kdy stoupá tělesná teplota astronautů, je může provázet, i když nejsou vystaveni žádnému fyzickému zatížení. Vědcům nové zjištění dává lepší představu o tom, jak se lidské tělo vyrovnává s nepřirozeným prostředím.

Vědci uvádějí, že teplota nestoupá nárazově, ale postupně roste po dobu několika měsíců, v závislosti na tom, jak se lidské tělo přizpůsobuje novému prostředí bez gravitace. Odborníci vycházejí z řady měření, které u astronautů provedli před a po návštěvě ISS.

Po dvou a půl měsících teplota těla astronautů během cvičení pravidelně překročila 40 stupňů Celsia. V případě naprosté nečinnosti byla naměřena teplota minimálně o jeden stupeň vyšší, než je běžných 37 stupňů Celsia.

Jak gravitace ovlivňuje teplotu lidského těla, je důležitou součástí výzkumu pro snížení rizik z dlouhodobého pobytu ve vesmíru. Bylo zjištěno, že ve stavu beztíže dochází k rychlejšímu růstu teploty než na Zemi.

Vesmírné prostředí narušuje klíčové faktory, které regulují teplotu těla, včetně tepla, které vydáváme do okolního prostředí, a množství vydaného potu, jenž naši teplotu také výrazně reguluje. Z výzkumu tedy vyplývá, že ve stavu beztíže je pro naše tělo obtížnější se vyrovnat s nárůsty teploty.

Na palubě ISS tepelná regulace nepředstavuje větší problémy, ale s blížící se misí, během které bude vyslán člověk na Mars, je otázky lidského zdraví při dlouhodobém pobytu ve vesmíru nutné vyřešit. Dřívejší výzkum například prokázal, že u astronautů dochází ke změnám v jejich mozku.