Objevování a výzkum vzdálených exoplanet je velice náročnou vědeckou disciplínou, která mnohdy připomíná hledání jehly v kupce sena. Astronomové používají techniku, během které sledují nepatrný pokles světla, které hvězda vyzařuje, což znamená, že ji právě minul obíhající objekt, nejpravděpodobněji tedy exoplaneta.

Další parametry těchto vzdálených světů, jako je velikost nebo hmotnost, pak astronomové měří za pomoci dalších technik. Jen ve velice vzácných případech se jim však podařilo odhalit bližší informace například o složení atmosféry nebo podmínkách na povrchu planety. Výrazným pokrokem v tomto směru tak je nejnovější studie, která byla zeveřejněna v odborném časopise Nature Astronomy.

Nevšední druhy planet

Planetární systémy v mléčné dráze běžně obsahují typy planet, které se ve sluneční soustavě nenacházejí. Jedná se především o horké plynné obry, nebo naopak pevné planety několikrát větší, než je Země. Svůj nový výzkum proto vědci zaměřili na vzdálenou exoplanetu s označením WASP-121 b a zjistili, že na ní prakticky prší tekuté drahokamy díky podmínkám na jejím povrchu.

Mezinárodní tým vědců, který vedl Thomas Mikal-Evans z německého Ústavu Maxe Plancka pro astronomii, zkoumal tuto planetu, kterou objevili v roce 2015 ve vzdálenosti 855 světelných let od Slunce. Jedná se o planetu, která je přibližně o pětinu hmotnější, ale až dvakrát objemější, než je Jupiter. Tato obří planeta je totiž nafukována obrovskými teplotami, které vytváří v její atmosféře opravdu velice pozoruhodné podmínky.

Analýza spektra

Vědci se zaměřili na světlo, které proletělo atmosférou planety a putovalo dál vesmírem, až je zachytil Hubbleův vesmírný dalekohled. Vlnové délky světla poznamenaly plyny, se kterými přišlo v atmosféře do kontaktu. Vědcům se pak nálsledně podařilo tyto vlnové délky analyzovat speciálním spektrometrem.

Ukázalo se, že atmosféra na denní polovině planety dosahuje teploty 3 000 °C. To je dostatečně horko na to, aby se molekuly vody rozpadaly na jednotlivé atomy. Díky vysokým teplotním rozdílům se navíc na povrchu planety prohánějí naprosto extrémní větry a vanou plyny a odpařené částice na druhou polovinu planety, kde teplota klesá asi na 1500 °C.

Teploty však nikdy neklesají natolik, aby pršela tekutá voda. Mračna však ukrývají něco zcela jiného. Na noční straně jsou totiž plná hliníku a titania, kde se tyto kovy vysrážely do podoby tekutin a následně spadají do nižších vrstev atmosféry. Tento svět je tak těžko představitelným místem, které se nepodobá ničemu, co známe ze sluneční soustavy. Výzkumy těchto těles jsou ale velice důležité pro pochopení vzniku planet ve vesmíru. Dále čtěte: (V hloubce několika kilometrů byl v naprosté tmě objeven vrak legendární lodi Endurance).

Zdroj: Nature Communication.