Vypadá to, že s trochou štěstí skutečně najdeme dvojče naší Země. A dost možná pouhé čtyři světelné roky daleko, v našem sousedním systému Alfa Centauri. Vědci tento svět už dokonce popsali v The Astrophysical Journal, kde vykreslují fascinující obraz toho, jak by takový alternativní svět mohl vypadat.

α-Cen Země

Tak vědecký tým tento svět pracovně nazývá. Na základě údajů o tom, co víme o Alpha Centauri, použili vědci numerické modely k vytvoření a měření hypotetické skalnaté planety velikosti Země v obyvatelné zóně systému. Tato oblast je v podstatě místem,  které s největší pravděpodobností obsahuje vodu a má tak akorát podmínky pro život. A není tam ani moc horko, ani moc zima, zkrátka tak akorát.

Podoba se Zemí je veliká

Jejich modely překvapivě naznačují, že α-Cen Země by byla velmi podobná naší vlastní planetě. Měla by plášť nebo střední vrstvu, kde by dominovaly křemičitany, a vnitřek se stejnou kapacitou akumulace vody jako Země. Naše dvojče by však mohlo mít více grafitu a diamantů ve svém plášti.

Ale nejpřekvapivější a možná dokonce nejslibnější je, že simulovaná α-Cen Země vykazovala ranou atmosféru podobnou Zemi před 4 miliardami až 2,5 miliardami let. Tehdy se na naší planetě poprvé objevil život v podobě mikrobů. Na druhou stranu by ale α-Cen Země měla železné jádro o něco větší než naše planeta a povrch, který se neřídí teorií deskové tektoniky.

V poslední době se proto stále častěji mluví o cestě k Alfa Centauri. Pomocí hyperrychlých vesmírných plachet, které slibují rychlost okolo 20 % rychlosti světla, by se tam dalo doletět za pouhých 20 let. Nebo možná teleskop Jamese Webba najde v tomto systému život rychleji. Je to ostatně jeho primárním úkolem. Také čtěte: Neomezená energie se ukrývá pod zemí. A už existují plány na její těžbu.

Zdroj: CNet, The Astrophysical Journal.