Nová studie konečně vysvětluje, jak byl Stonehenge původně používán ke sledování slunečního roku (nebo-li tropického roku) o délce 365 a čtvrt dne. Sice si to vědci dlouho mysleli, ale nedokázali zatím pochopit, jak by to mohlo fungovat.

Kamenný kalendář

Nová zjištění jsou založena na pečlivé analýze počtu a umístění kamenů a také na srovnání s jinými starověkými kalendářními systémy, které mohly ovlivnit stavitele Stonehenge.

Nový výzkum byl postaven na předchozí studii odhalující, že kameny sarsenu, které tvoří většinu Stonehenge, pocházejí ze stejného zdroje. To znamená, že byly pravděpodobně postaveny ve stejnou dobu.

"Kalendář funguje velmi přímočarým způsobem,“ říká Timothy Darvill z Bournemouth University. "Každý ze 30 sarsenových kamenů v kruhu představuje jeden den v měsíci, který je sám rozdělen do tří týdnů, každý po 10 dnech. Interkalární měsíc, pravděpodobně zasvěcený bohům, je reprezentován pěti trilitony ve středu místa. Čtyři staniční kameny vně sarsenova kruhu jsou vlastně značky, které lze zařadit až do přestupného dne."

Zimní a letní slunovrat, který slouží jako solární kalendář, lze každý rok pozorovat prostřednictvím stejných párů kamenů.

Darvill také tvrdí, že systém kamenů skvěle fungoval i jako kontrola. Kdyby například bylo Slunce někdy o slunovratech na špatném místě, pak by starověcí lidé z Wiltshire věděli, že se někde zmýlili při výpočtu roku.

Týden trval deset dní

Zdá se, že žádné z uspořádání ve Stonehenge neodpovídá 12 měsícům, které tvoří rok, jak potvrdili vědci, ale je možné, že některé kameny byly v průběhu staletí přemístěny nebo úplně chybí. Je však jasné, že architektura Stonehenge byla rozdělena na dvě poloviny, aby odpovídala dvěma slunovratům.

Týdny trvající 10 dní se nyní mohou zdát jako nesmysl, ale nebyly nesmyslné v době, kdy byl Stonehenge poprvé postaven. Podobné sluneční kalendáře byly zaznamenány v Egyptě během období Staré říše a 10denní týdny se objevily i v jiných oblastech.

"Takový sluneční kalendář byl vyvinut ve východním Středomoří ve stoletích po roce 3000 př. n. l. a byl přijat v Egyptě jako občanský kalendář kolem roku 2700 př. n. l. a byl široce používán na počátku Staré říše kolem roku 2600 př. n. l.,“ říká Darvill.

Není jasné, zda se tyto znalosti mohly v té době dostat až na jih Anglie. Stonehenge je koneckonců svým designem a konstrukcí poměrně unikátní.

"Nalezení slunečního kalendáře zastoupeného v architektuře Stonehenge otevírá zcela nový způsob, jak na památku nahlížet jako na místo pro život,“ říká Darvill. "Je to místo, kde bylo načasování obřadů a svátků spojeno se samotnou strukturou vesmíru a nebeskými pohyby na nebesích." Také čtěte: Tento podivný druh klíšťat se dožívá až třiceti let. Na svou kořist dokáže číhat celé roky.

Zdroj: Science Alert, Antiquity.