Asi nejvýraznější přírodní jev nastal před 41 tisíci lety, kdy došlo k narušení magnetického pole Země. Tato událost zapříčinila vznik obřích polárních září, které byly viditelné až na rovníku a měly šíři stovek kilometrů.

Tato geomagnetická porucha je dobře známa jako Laschampova událost. Jedná se o stav, kdy magnetická síla na severní části polokoule výrazně poklesla a celé magnetické pole se naklonilo o několik stupňů. Magnetická síla severní části se tak snížila na zlomek své původní síly.

Utváření atmosféry Země

V důsledku tohoto výrazného poklesu magnetické síly, které za normálních okolností směruje tok vysokoenergetických částic z vesmíru směrem k severnímu a jižnímu pólu.  V těchto polárních oblastech pak vesmírné částice interagují s plyny obsaženými v zemské atmosféře, a jsou tak zdrojem záření viditelného na obloze, kterému se říká polární záře. 

Laschampova událost způsobila, že přibližně 1300 let byly obří polární záře viditelné až v rovníkových oblastech, kam se dostává běžně jen minimum kosmického záření. Stejně tak tato událost výrazným způsobem přispěla k utváření složení naší atmosféry, tak jak ji známe dnes.

Magnetické pole Země vzniká vířením roztaveného železného jádra, které vytváří na severu a jihu póly, jež přitahují siločáry spojené v zakřivených obloucích. Magnetické pole je důležitou ochrannou součástí naší planety, protože chrání zemský povrch před dopadem velkého množství kosmických částic, takzvaného slunečního větru.

Nové výzkumy

Laschampova událost předpokládala, že magnetosféra zmizela na chvíli na jedné straně Země úplně, ale vědci v rámci nového výzkum přišli na něco jiného. Podle jejich výpočtů se magnetosféra na sluneční straně, kde je normálně stlačena na asi 6násobek poloměru Země, stlačila přibližně o více než polovinu, k jejímu kompletnímu narušení však nedošlo. K tomu dochází v historii Země pravidelně, kdy se v podstatě prohodí zemské póly. Dále čtěte: (V kráteru Jezero na Marsu byly objeveny organické sloučeniny).

Zdroj: Sciencealert.com, Livescience.com.