Skupina vědců z několika amerických univerzit vytvořila vůbec první umělý organismus, který dokáže sám sebe replikovat. Tento průlomový biologický robot vznikl díky využití technologie a žabích buněk ze srdeční tkáně a embrya.

Takzvaný xenobot je miniaturní biologický robot, který měří asi jeden milimetr. Vůbec poprvé vědci speciálními algorytmy navrženého xenobota představili před dvěma lety. Tento miniaturní biologický robot se skládá z několika tisíc buněk a nyní je dokonce schopný i reprodukce, což je základní podmínkou všeho živého. 

Průlomový objev

Vědci již dříve zjistili, že v laboratorním prostředí dokáže xenobot za specifických podmínek pomocí tenkých řasinek shromažďovat žabí buňky do shluků, ze kterých se pak za nějaký čas vyvinuli další xenoboti. Tento prvotní pokus byl však zatím v počátcích, a proto nebyla reprodukce příliš úspěšná. Předchozí studie uvádí, že s pomocí devíti biologických robotů se podařilo replikovat jednoho nového.

Vědci se proto zaměřili v novém výzkumu především na tvar samotného xenobota, který by umožňoval snazší replikaci. S tímto úkolem jim pomohla umělá inteligence, která dokázala vytvořit návrh schopnější replikace. Autoři výzkumu výsledek označili za kinematickou autoreplikaci, která se výrazně liší od veškerých v přírodě známých typů replikace.

Hypotéza se stala skutečností

Vědcům se tak podařilo poprvé v historii potvrdit hypotézu, se kterou přišel americký matematik John von Neumann. Ten ve 40. letech minulého století předpověděl existenci stroje, který bude umět sám sebe replikovat. Biologický robot nemá žádné čipy ani elektronické obvody - ty nahrazují buňky.

Podle expertů se jedná o významný milník v celém oboru. Přestože k využití a prospěchu lidstvu je ještě daleká cesta, je zřejmé, že xenoboti mohou fungovat tam, kde není přítomna přírodní replikace. Tato pohybující se hmota, která na sebe nabaluje další hmotu, také může rozkládat mikroplasty, nebo může být využita v jiných oblastech, kde je potřeba určitá forma replikace. Dále čtěte: (V obřím urychlovači LHC se vědcům podařilo odchytit záhadnou částici. Pátrali po ní desítky let).

Zdroj: pnas.org.