Dospělý mravkolev nebudí příliš pozornosti, protože svým vzhledem připomíná nenápadnou jepici, o to zajímavější je ale jeho larva. Tento tvor žije zahrabaný ve své písečné pasti, kde vybaven obrovskými kusadly číhá na svou kořist. Pokud se hmyz v pasti ocitne, prakticky nemá úniku.

Když se mravenec nebo jiný drobný tvor dostane na okraj pasti, uvolní zrnka písku, což larva cítí, a pak se ho snaží házením písku shodit dolů. Kořist ani netuší, že se ji larva pokouší ulovit, protože je celou dobu ukrytá v zemi.

Dokonalá písečná past

Biology už tato larva fascinuje více než 200 let, ale až nedávno se ukázalo, jak dokonalé tyto písečné pasti jsou. Vědci proto past mravkolva přemístili do laboratorních podmínek a podrobili ji detailnímu výzkumu.Vědci tak například zjistili, že larva velice důsledně třídí velikost zrnek písku, aby celá jáma držela přesně tak, jak potřebuje. Tento tvor tak pravděpodobně velice dobře zná fyzikální procesy a mechaniku a dokáže přesně odhadnout, kdy se jáma sesune.

Přírodovědci se proto spojili s fyziky z londýnské Imperial College. Společně vytvořili počítačový model, který ukázal, jak je možné, že se hmyzu jeho past při kopání nesesype, když odstraní větší hrudky. Z modelu vyplynulo, že technika lovu je téměř dokonalá.

Propracovaná konstrukce

Larva mravkolva patří v přírodě mezi výjimečné tvory, protože ke stavbě svého díla využívá čistě přírodní materiál bez jakýchkoliv příměsí tělních tekutin. Během konstrukce jsou přitom velice zruční, podobně jako pavouci.

Díky dokonalé technice při stavbě pastí staví drobná zrnka písku tak, aby byla umístěna na okraji pasti, a kořist snáze ztratila pevnou půdu pod nohama. Jakmile se ocitne na kraji, stabilita jámy se naruší a spustí se písečná lavina, která kořist pohltí a není z ní úniku. Dále čtěte: (Tajemný jeskynní tvor je pro vědce stále záhadou. Nepohne se klidně několik let ani o centimetr).

Zdroj: Wikipedie.