Na počátku 12. století se v čínských a japonských astronomických záznamech objevila velice jasná hvězda, která se náhle objevila na obloze. Podle dávných záznamů byla tato hvězda na obloze jasnější než planeta Saturn. Záznamy však uvádějí, že hvězda, která se nacházela mezi dvěmi čínskými souhvězdími Chuanshe a Huagai, zmizela stejně tak rychle, jako se objevila. Na noční obloze ji bylo možné pozorovat pouze šest měsíců.

Dávní astronomové

Mezinárodní tým astronomů a astrofyziků se proto nyní vydal po stopách, aby identifikoval tuto tajemnou hostující hvězdu. Výsledkem jejich výzkumu jsou v podstatě tři nové objevy. Nejenže vědci pravděpodobně vyřešili záhadu této hvězdy, která zanikla jako supernova v roce 1181, ale také objasnili vznik takzvané Parkerovy hvězdy. Tato hvězda se dnes nachází ve středu rychle se rozpínající mlhoviny s názvem Pa 30. Při znalosti expanze vědci vytvořili počítačové modely, které ukázaly, že kinematický věk této mlhoviny byl je přibližně tisíc let, což odpovídá tomu, co viděli dávní astronomové.

„Historické zprávy řadí hostující hvězdu mezi dvě čínská souhvězdí, Chuanshe a Huagai. Parkerova hvězda na tuto pozici velice dobře sedí. To znamená, že věk i poloha odpovídají událostem z roku 1181. Dnes je to vidět v severních zeměpisných šířkách světa, poblíž Cassiopeii,“ uvedl Albert Zijlstra, profesor astrofyziky na univerzitě v Manchesteru ve Velké Británii.

Další bádání navíc ukázalo, že Parkerova hvězda je takzvaný zombie objekt, který je součástí velice vzácného druhu dvojité supernovy. Odoborně toto spojení vědci označují jako 1ax s dvojitou degenerací. Dvojitá degenerace je astronomický termín, který popisuje sloučení dvou bílých trpasličích hvězd před supernovou. Tento stav běžně nastává u binárního systému, ale může ve velice vzácných případech nastat i během srážky dvou hvězd. Poté, co se stal bílý trpaslík příliš hmotným, explodoval jako supernova a zanechal za sebou mlhovinu Pa 30 a zrodila se Parkerova hvězda.

Unikátní hvězda

Parkerova hvězda je navíc velice zvláštní i mezi svými vlastními druhy. Je to extrémně horká hvězda Wolf-Rayet, jedna z nejžhavějších v celé galaxii. Hězda má veliké zásoby neonu, hořčíku, křemíku a síry. Jedná se o pouhou jednu ze dvou takových hvězd, které byly v naší galaxii do dnešních dnů objeveny. Vzhledem k extrémní povaze samotné Parkerovy hvězdy a propojení se supernovou z roku 1181 se jedná o velice pozoruhodný objev, který sahá hluboko do historie astronomie. Dále čtěte: (Před desítkami miliony let došlo k události, která navždy oddělila Severní ledový oceán od Atlantiku).

Zdroj: Livescience.com.