Unikátní archeologický průzkum na trase budoucího plynovodu Moravia v 85 kilometrů dlouhém úseku odhalil velice cenné nálezy z dávných dob Keltů a Římanů. Archeologům se podařilo odkrýt zbytky keltské vesnice a v nich hrob keltské ženy. Během dalšího průzkumu zase objevili zbytky pecí, které po sobě zanechala římská vojska.

Záchranné archeologické průzkumy na trase plánovaného plynovodu Moravia probíhají pod záštitou Národního památkového ústavu. Podle jeho zástupců se jedná o jeden z největší archeologických průzkumů na území Moravy, který kdy byl proveden. Na průzkumech se kromě Národního památkového ústavu podílejí také pracovníci Archeologického centra Olomouc, brněnského Ústavu archeologické památkové péče a soukromé společnosti Archaia Brno.

Jedinečný výzkum

Podle archeologů má tato unikátní záchranná operace jedinečnou možnost studovat pozůstatky dávných kultur napříč velice rozsáhlým územím. Díky tomu mohou vědci získat naprosto nové poznatky nejen o životě těch nejstarších kultur, které obývaly naše území.

„Očekáváme desítky až stovky zahloubených objektů a hrobů, z jejichž obsahu získáme nejen materiál hmotné kultury, ale také mnoho odebraných vzorků na nejrůznější přírodovědecké analýzy se snahou o co nejpodrobnější poznání zákonitostí tehdejšího života společnosti, včetně jejich absolutního datování,“ uvedl Jaroslav Peška z Archeologického centra Olomouc.

Desítky nalezišť

Archeologové už v rámci tohoto průzkumu budoucí trasy plynovodu objevili několik významných nálezů. Jedním z nejvýznamějších byl například objev chaty a hrobu významné keltské ženy, která byla pohřbena s mnoha cennými artefakty. Dalším významným nálezem bylo odkrytí zbytků pecí z doby římské a také objev zbytků středověké vesnice na Hodonínsku. Vědci v rámci průzkumu budoucí trasy vytipovali celkem 73 archeologických lokalit a je velice pravděpodobné, že další nálezy budou v následujících měsících následovat. Dále čtěte: (Archeologické pozůstatky z pradávných dob: Některé jsou pro vědce stále velkou záhadou).