Badatelé z Harvardovy univerzity se zajímali o to, jak si náš mozek organizuje čichové vjemy. Rozhodující jsou chemické vlastnosti vonné látky. Svou roli hraje ale i osobní smyslová zkušenost. Badatelé Richard Axel a Linda Bucková dostali v roce 2004 Nobelovu cenu za objev základních principů lidského vnímání vůní či pachů. Zjistili, že každá čichová buňka nese jen jeden typ receptoru, tedy přijímač čichového podnětu.

Všichni máme stejné geny pro čichové receptory. Na rozdíl od myší. Proto se snadno shodneme na tom, jak voní pomeranč. Když ale někdo přinese obrázek nebo vzorec chemické látky, ani odborník z toho nedokáže vyvodit, jak daná látka voní. Přitom mozek si vůně utřídit umí.  

Autory nové studie zveřejněné v časopise Nature zajímalo, co rozhoduje o zařazení dané vůně nebo pachu do určité kategorie. A provedli a počítačově vyhodnotili tisíce pokusů. Došli k tomu, že o tom, zda ucítíme vůni levandule nebo pach výkalů, rozhodují hlavně chemické vlastnosti látky, která vůni či pach vydává. 

Svou roli hraje ale i osobní zkušenost jednotlivce. „Ta je daná souhrou čichových laloků, kde jsou klubíčka glomeruly a piriformního kortexu," uvádí studie. Čichový signál pak putuje do takzvaného prefrontálního laloku umístěného za naším čelem. Tam se sbíhají podněty i z dalších smyslů. Když nabídnete lidem pomerančový džus, ale odbarvíte ho, chutná jim daleko hůř. Když mluvíme o chuti jídla, jsou to z valné většiny podněty čichové. 

Jak je to při výběru partnera? Zde hraje roli více smyslů a otázkou i pro vědce zůstává, které převládnou. Co se týká čichové a vzhledové přitažlivosti, pak tyto dva typy informací se většinou neshodují. „Pokud nevypadáte dobře, nezoufejte, ještě můžete vybranému partnerovi či partnerce krásně vonět," komentují s nadsázkou vědci.

Víme, co je to barva pomeranče. Zvuky dokážeme třídit do tónů. Vlastnosti konkrétních vůní ale slovy vyjadřujeme těžko. To neplatí pro jazyky některých lovecko-sběračských komunit, které mají pro vůně podobné abstraktní výrazy, jaké my máme pro vizuální podněty. Obyvatelé jihovýchodní Asie mají podle vědců s pojmenováním vůní menší potíže než lidé, kteří mluví indoevropskými jazyky. Expedice prozkoumá jedno z nejzáhadnějších míst na planetě. Pod oceánským dnem se něco děje.