Velryby grónské jsou známé tím, že jsou nejdéle žijicími savci na planetě, přesto vědce nový výzkum překvapil. Díky pečlivému zkoumání velrybích genů se totiž podařilo zjistit, že se mohou dožívat až 268 let, což je mnohem více, než dosud předpokládali.

Vědci během výzkumu využili genetické kódy 252 obratlovců a vybrali celkem 42 genů, které ovlivňují délku života těchto obřích tvorů. Tento výzkum má za následek to, že vědci změnili odhadovaný maximální věk velryby grónské z dosavadních 211 na 268 let.

Díky novému výzkumu budou biologové schopni lépe zkoumat tvory, jejichž život je delší než lidský. Dosud byli vědci omezeni na analýzu tkání, ale nyní se jim otevírají zcela nové možnosti. Velryby grónské navíc žijí velice izolovaným životem, a proto by byl jejich výzkum konvenčními metodami velice problematický.

Nová metoda má vysokou míru přesnosti v předpovědích délky života jednotlivých tvorů. Vědcům se již dříve podařilo zjistit, že například žralok grónský se může dožít věku až okolo pěti set let. Nejstarším tvorem však zdaleka není - tím je druh mlže, kterého objevili vědci v roce 2017 a jeho stáří bylo neuvěřitelných 507 let.

V říši rostlin ale ani takový věk prakticky nic neznamená, protože existují stromy, které se dožívají tisíce let. Jedním z nich je například borovice dlouhověká v horském pásmu White Mountains ve státě Kalifornie v USA, která je stará 5060 let. Nejstarším stromem na planetě je takzvaný Pando, který se dožívá v současné době věku 80 tisíc let.

Zdaleka nejzáhadnějším a snad také jediným nesmrtelným tvorem na planetě je medúza Benjamina Buttona, která se ve stáří opět promění v mladého jedince a vědci tak nejsou schopni odhadnout její stáří. Dále čtěte: Kámen ukrýval fosilii jednoho z nejstarších tvorů na planetě.