Indická mise na Měsíc se pravděpodobně nezdařila poté, co pozemní řídící středisko ztratilo spojení s přistávacím modulem Vikram, který měl dosednout na lunární povrch. Indie ztratila spojení s modulem ve chvíli, kdy se nacházel asi dva kilometry nad měsíčním povrchem. Modul dopravila k povrchu Měsíce sonda Čandraján-2.

Podle přímého přenosu z vesmírného centra ISRO indičtí experti celou situaci analyzují a snaží se komunikaci s modulem, který je nezbytný pro úspěch mise, obnovit. Modul vážící asi 1,5 tuny měl dosednout v oblasti jižního pólu.

Oblast jižního pólu je pro přistání velice nebezpečná a dosud se o podobnou akci nikdo nepokusil. Modul měl na Měsíc vysadit lunárního robota, který se měl zabývat chemickou analýzou vzorků.

Neúspěchem skončil letos v dubnu také izraelský pokus, když sonda Beres nedokázala dokončit přistání na Měsíci. Indická mise měla zkoumat krátery, které by podle propočtů mohly obsahovat až 100 milionů tun vody. Vědci se domnívají, že by Měsíc mohl sloužit jako zásobárna vody pro budoucí mise do hlubokého vesmíru nebo na Mars. 

Komplikace během přistání znepokojily také NASA, která chtěla indická data využít pro svou misi Artemis, která má na měsíční povrch v roce 2024 přivést lidskou posádku.

Součástí první generace Čandrajánu byla i dopadová sonda, která se nárazem o měsíční povrch zničila. Jako zatím poslední letos v lednu zdárně na Měsíc dorazila čínská sonda Čchang-e 4 s robotickým vozidlem. Dále čtěte: (Indická sonda úspěšně dokončila přechod na oběžnou dráhu Měsíce. Zvládla tak nejsložitější manévr).