Pravěké ryby byly proti těm dnešním doslova gigantické a vědci léta bádali, proč tomu není i dnes. Nová studie tak vědcům pomohla zjistit, že za tímto vývojem není rybí metabolismus, jak se dříve domnívali.

Dnešní největší rybou je měsíčník svítivý s váhou okolo dvou tun a největší parybou je žralok obrovský, který může vážit až 34 tun. Dříve však naši planetu obývaly ryby, které co do velikosti ty dnešní mnohem převyšovaly.

Doposud se vědci domnívali, že ryby s pevnou kostrou nemohou dorůstat takových rozměrů jako paryby, které pevnou kostru nemají. Důvodem měl být především rybí metabolismus, což ale nový výzkum vyvrací.

Pravěká gigantická ryba Leedsichthys problematicus obývala naši planetu v době přibližně před 170 miliony lety. Poprvé objevili paleontologové její fosilii v roce 1886 a odhadovali, že mohla měřit až 9 metrů. Nyní však vědci zjistili, že na délku tento tvor mohl měřit až 16 metrů.

Nová studie popisuje metabolismus tohoto obřího tvora. Vědci v rámci výzkumu zjistili, že tato ryba přes svou velikost byla extrémně rychlá a mohla dosahovat rychlosti až 17,8 kilometru za hodinu.

Dnešní ryby dosahují rychlosti do 30 kilometrů za hodinu, přičemž hlavním omezením je nedostatečné prokrvení tkání. Z metabolického hlediska tedy neexistuje jediný důvod, proč by dnes nemohly existovat podobně velké ryby; pravý důvod tak na odhalení stále čeká. Dále čtěte: (Dvojici potápěčů vyděsil mořský tvor, který připomíná obrovského hada).