Extrémní teploty se podepisují nejen na zdraví starších lidí. V těchto teplých letních dnech mohou mít potíže také například osoby, které pracují ve starších budovách, kde není klimatizace. V horkém prostředí se totiž hůře dýchá a lidé mohou trpět omezenými kognitivními schopnostmi. Díky tomu může být problém správně formulovat i banální souvislou myšlenku.

Studie vědců z Harvardu tak upozorňuje na fakt, že teplo není problémem jen pro starší lidi či pro rizikové skupiny obyvatelstva. Horka v budovách měly dopad i na mladší a zdravé studenty.

Během vysokých teplot v rámci testu studenti v neklimatizovaných budovách dosáhli v průběhu pěti měření horších výsledků než obyvatelé klimatizovaných prostor. Test prokázal výrazně delší reakční dobu, stejně jako propastný rozdíl v množství chybných odpovědí. 

Celkem se pokusu zúčastnilo čtyřicet studentů, z nichž více než polovina žila v budovách z devadesátých let minulého století, které byly vybaveny klimatizací. Zbytek bydlel v budovách bez klimatizace. V každém pokoji byly umístěny přístroje pro měření teploty, oxidu uhličitého, vlhkosti a hladiny hluku. Za pomoci dalších přístrojů pak vědci sledovali jejich denní režim včetně spánku.

Každý den studenti začínali dvojicí testů, které po probuzení vyplnili na svých smartphonech. Vyhodnocovali rychlost jejich kognitivních reakcí, soustředění a pracovní paměť. Ukázalo se, že největší rozdíl v kognitivních schopnostech se objevil během ochlazování venkovního prostředí, kdy teploty v neklimatizovaných prostorách zůstávají stále vysoké.

Výzkumníci však zdůrazňují, že zběsilé nakupování klimatizací není zrovna nejlepší řešení, zejména kvůli nepříznivému dopadu na životní prostředí. Důležité je provádět takové změny, které dokážou prostředí ochlazovat přirozenou cestou. Ve městě to může být méně betonových ploch a více stromů a také použití moderních materiálů, které mají dobré tepelněizolační schopnosti. Dále čtěte: (Vědci dokázali neuvěřitelné. Zpět k životu přivedli tvora, který byl 40 tisíc let zamrzlý v ledu).