Pod laickým pojmem „revma“ si můžeme představit opravdu nejrůznější revmatické neduhy. A stejně tak kolem tohoto onemocnění panuje množství polopravd. Pojďme se podívat na ty nejčastější.

Revma je chorobou či příznakem stáří

Není to pravda. Revmatické choroby jsou ve vyšším věku sice častější, ale jejich začátek může spadat již do dětského věku. Například dětská forma revmatoidní artritidy, v dospívání Bechtěrevova choroba či v dospělosti revmatoidní artritida.

Tyto choroby jsou zánětlivého původu. Bývají často agresivnější a dříve se projeví nezvratnými chorobnými změnami než „revma“, které se projeví ve vyšším věku. U „klasického“ revmatu jde spíše o degenerativní změny, které jsou pozvolnější, ale i přes značnou bolestivost nejsou tolik nebezpečné.

Revma postihuje jen klouby a kosti

Není to pravda. Jsou revmatické choroby, které postihují i další orgány, například srdce, plíce, ledviny. Poměrně častou komplikací revmatoidní artritidy je například zánětlivé postižení očí, které může vést až ke slepotě.

Přetěžování kloubů vede k revmatu

To je polopravda. Nadměrná zátěž vede k poškození kloubní chrupavky a k předčasnému rozvoji degenerativních změn v kloubu. V případě revmatoidní artritidy a dalších zánětlivých revmatických chorob se při vzniku uplatňují geny, změny v imunitním systému, které napadají tělu vlastní buňky a ničí je. Svou roli hraje také například kouření a stres.

Revma není nebezpečné

Rovněž polopravda. Záleží na konkrétním onemocnění. Jsou choroby, které jsou spíše nepříjemné, ale jsou i takové, které v poměrně krátké době upoutají nemocného na invalidní vozík. Revmatoidní artritida i Bechtěrevova choroba nejsou sice smrtelná onemocnění, nicméně omezují život pacienta a mohou vést až k trvalé invaliditě a naprosté závislosti pacienta na pomoci ostatních.

U revmatu bolí jen postižený kloub

Není pravda. Lidský pohybový aparát je velmi složitý a funguje jako celek. Pokud jsou některé jeho složky poškozeny, začne pracovat jinak a hrozí přetížení dalších částí. Pacient pak cítí bolest jak v místě poškození, tak i v jiných částech těla.

Stačí, když klouby přestanou bolet

Není pravda. Při léčbě nestačí tlumit jen projevy onemocnění, tedy bolest a ztuhlost. Je nutné zastavit chorobný děj, který klouby a případně také další orgány poškozuje. Proto je nutné zjistit příčinu bolestí a stanovit správně jednu z možných diagnóz. Například u Bechtěrevovy choroby trvá v průměru sedm až deset let, než je choroba u konkrétního pacienta správně a definitivně diagnostikována.

S revmatem se nedá nic dělat

Není pravda. S naprostou většinou revmatických chorob si současná medicína poradí. Mnohé z nich však zcela nevyléčí, ale může jejich postup zpomalit nebo zastavit. Navíc je nyní k dispozici i nový druh terapie, tzv. biologická léčba, která zasahuje přímo v místě největšího poškození. Je účinná zejména u tzv. zánětlivých revmatických chorob.(Dále čtěte: Bolest svalů: Kdy je normální a kdy už máme mít obavy).