Křen byl velmi ceněn už našimi předky, kteří jej používali k léčbě. Dnes se bohužel na jeho účinky už takřka zapomnělo. Přitom je to škoda. Křenu se totiž také říká "český ženšen". Celkově posiluje organismus a je vhodný při rekonvalescenci.

Křen na dnu i kurděje

Pokud bychom zabrousili trochu do historie, tak zmínky o křenu lze najít už ve středověku, kdy se používal k čištění krve, k vyhánění močových kamenů z těla, proti vodnatelnosti, dně, žaludečním křečím, revmatismu, kašli či kurdějím. A jak se ukázalo, našli předci se nemýlili, protože podle moderních studií obsahuje křen skutečně řadu prospěšných látek, které mohou pozitivně působit na zmíněné neduhy.

Zdroj „céčka“

Křenový kořen má vysoký obsah vitaminu C, který uchovává ještě dlouho po sklizni. Obsahuje také vitaminy ze skupiny B a hojně cenných minerálů, jako je draslík, fosfor, vápník, železo. A především sirné silice, které mu dodávají štiplavou chuť a díky kterým působí proti nežádoucím bakteriím, posiluje a pročišťuje celé tělo, optimalizuje trávení a ozdravuje střevní mikroflóru. A navíc dokáže mnoha pokrmům dodat jedinečnou chuť.

Antibiotické působení

Obsahuje látky, které mají silně antiseptické účinky. Podporuje trávení a metabolismus. Působí jako přírodní tonikum i diuretikum. Dále má silné antibiotické a antiseptické působení, kterého se využívá při zánětech v dýchacích cestách a při zánětu močových cest. Hodí se užívat po léčbě antibiotiky, protože upravuje střevní mikroflóru. 

Sirup či pleťová voda

Pokud se rozhodnete vyzkoušet sílu křenu, určitě jej užívejte vždy čerstvý. Vařením totiž ztrácí mnoho účinných látek. Strouhá se bezprostředně před užitím. Křen se užívá spíše nárazově. Můžete si jej smíchat například s medem, kdy na jednu lžíci křenu dáte a 1 až 2 lžíce medu. Užívá se při kašli a rýmě. Nebo si z něj připravte sirup, kdy nahrubo nastrouhaný křen prosypete cukrem. Za několik hodin pustí křen léčivou šťávu. Čerstvá šťáva z křenu smíchaná s vodou čistí, regeneruje a dezinfikuje mastnou a nečistou pleť. Je však třeba dbát na to, by pokožka s touto pleťovou vodou nebyla ve styku příliš dlouho a hlavně, aby se nedostala do očí. Ti, co trpí na parodontózu, by měli chroupat křen čerstvý, protože ji léčí. Podobné léčivé účinky mají i obyčejné slupky z brambor. 

Křenové obklady

Křen dovede prohřát nejen zevnitř, ale i zvenku. Toho naši předci využívali při křenových obkladech. Jemně nastrouhaný křen se vloží mezi dvě plátýnka a přiloží na místo se ztuhlými svaly, trápené revmatismem, ischiasem a podobně. Díky tomu, že místo silně prohřeje a prokrví, může opravdu výrazně ulevit. 

Může být agresivní 

U křenu je však třeba být také na pozoru. U přecitlivělých jedinců mohou, například při přiložení obkladů, vyskákat puchýře. Proto je vhodné nejdřív tuto reakci otestovat malým množstvím, které si přiložíte na kůži a postupně budete prodlužovat i čas. Ani vnitřní léčba by neměla trvat příliš dlouho, křen může naleptat žaludeční stěny, nepříznivě ovlivnit činnost štítné žlázy, silně podráždit žaludeční či dvanáctníkové vředy.

Jak křen uchovávat

Pokud je zima mírná, můžete křen ponechat v půdě a sklízet kdykoli je potřeba. Pokud však napadne metr sněhu, křen se hledá těžko. Osvědčeným způsobem uchování je uložení v mírně vlhkém písku v chladném sklepě. Alternativou je položení celých, dokonale omytých kořenů do vinného octa, který potom, mírně ochucený, můžete rovněž využít. Chcete vědět o křenu a jeho využití víc?