Zahrada

Aby proces vzniku kompostu běžel, jak má, potřebují kompostéry, aby se do nich vkládal pestrý materiál, ideálně veškeré zbytky, co máme v domácnosti

Je ideální čas na založení kompostu. Poradíme vám, jak na to

25. září 2019 07:36 / Depositphotos

0 0

Ovocné slupky, zbytky čaje, kávy, zeleniny, posečená tráva a listí bývají sice považovány za odpad, ale pro naši zahrádku a pokojové květiny jsou přímo pokladem. Obzvlášť podzim přináší mnoho přírodního materiálu, který je třeba zpracovat.

Pokud bydlíme v domě se zahradou, pak máme úplně nejlepší podmínky, pokud chceme třídit biologicky rozložitelný odpad (bioodpad). Na zahradě můžeme pohodlně zužitkovat zbytky ze zahradního úklidu i z kuchyně. Víte ale, jak na podzim připravit kompost pro správné a efektivní kompostování?

Víte, kdy jej založit?

Správný kompost je plný živých organismů, takže má vlastní biorytmus. Podzim je nejvhodnějším obdobím k založení nového kompostu. Při jarním tání totiž dochází vlivem dostatečné vlhkosti a zvyšující se teplotě k velmi rychlému rozkladu veškerého bioodpadu nahromaděného na podzim a přes zimu. V tomto období se také dělá prořezávka stromů, menší větvičky nám poskytují strukturní materiál, který přivádí do kompostu vzduch. O tom, jak správně připravit záhony na zimu, jsme více psali zde.

Najděte správné místo

Kompost má být oddělený od zbytku zahrady. Ideálně řadou keřů (nejlepší je černý bez, protože neodčerpává kompostu živiny) nebo plotem. Kompost nebývá tím nejestetičtějším kouskem zahrádky a navíc může zapáchat, keř je vhodný také pro vytvoření lehkého stínu. Kompost by totiž neměl být na přímém slunci, dešti a větru – slunce kompost vysušuje a déšť připravuje o živiny. Nezapomeňte na dostatek místa v jeho okolí - s nashromážděným odpadem musíte pohodlně manipulovat při jeho vyhazování, nakládání, ale také při jeho provzdušňování.

Jaký odpad ze zahrady patří do bioodpadu?

tráva, listí, zbytky rostlin
malé větve, části keřů i kůra
sláma, seno, třísky, piliny
zemina z květináčů
popel ze spáleného dřeva
kávové a čajové zbytky
papírové obaly a ubrousky

Co do kompostu nepatří

kosti, zbytky masa nebo kůže
rostlinné oleje a tuky
rostliny napadené chorobami a také vykvetlý plevel
chemicky ošetřené materiály, včetně rostlin nebo natřeného dřeva
exkrementy masožravých zvířat
popel z uhlí
pecky, slupky z tropického ovoce
větve z tújí, listí z ořešáků
plasty, sklo, kov, barvy a ředidla

Jak správně založíme nový kompost

Do kompostu patří jen organický odpad, tedy zbytky zeleniny, ovoce a zahradní odpad - listí, větve stromů a keřů, odkvetlé květy, posekaná tráva, dále čajové lístky, kávová sedlina a vaječné skořápky. Poměr zeleného materiálu, jako jsou listí a zeleninový odpad, k hrubému materiálu, jako jsou drcené větve, by měl být přibližně 3 : 1. Asi 25 cm vysoká vrstva drceného dřevěného odpadu větviček a pilin by měla tvořit základ kompostu.

Druhou vrstvu tvoří promíchaný odpad, posečená tráva (ideálně promíchaná s organickými zbytky z domácnosti) nebo listí.

Nakonec přidáme asi 2 cm mletého vápence (tlející hmota je příliš kyselá) a nezapomeneme na dusíkaté hnojivo. Poté znovu přijde na řadu drcený odpad, tráva a vápenec s hnojivem až po úplné naplnění kompostu (optimální je výška 1 m s půdorysem 1 x 1 m) nebo kompostéru.

Kdy je připraven k použití?

Kompost lze použít zhruba po roce – na kvalitní věci se prostě vyplatí počkat a nic neuspěchat. Otestovat humus a kompostovou zeminu můžeme pomocí tzv. řeřichového testu. Řeřichu necháme v zemině z kompostu vyklíčit, a když je zelená, pak je vše v pořádku a můžeme kompostovou zeminu využívat, jak je libo. Pokud řeřicha uhnije nebo není zelená, pak je dobré nechat kompost ještě chvíli uležet.