Jabloně a hrušně lze prořezat v létě i v zimě, ale u peckovin, jako jsou třešně, višně, ryngle nebo švestky, je vhodný pouze letní řez. Někdo je řeže před sklizní, jiný až později. Výhodou letního řezu je také to, že strom lépe regeneruje, rány se snáze zacelují a strom také neplýtvá energií na růst větví, které by byly na jaře stejně odstraněny.

Jak na hrušně a jabloně

Letní řez jabloní a hrušní je velmi důležitým zásahem, kterým můžete podstatně zvýšit šanci na bohatou úrodu v příštím roce. Nejprve vyřežte zahušťující a křižující se větve. Pak se vrhněte na větve, které chcete donutit k větší plodnosti. To znamená, že boční obrost se řeže na patku nebo na čípek, prodlužující větve na šest až osm pupenů.

Švestkám neplodící větve

U peckovin je stejný postup jako u jabloní a hrušní. Jako první vyřežte všechny křižující se a zahušťující větve, dlouhé kosterní větve zkraťte asi na polovinu a boční výhony na dvě očka. Dlouhé větve se musí zakracovat tak, aby poslední horní pupen byl listový a ne květní. To se dělá z toho důvodu, aby mohla větev po řezu dál růst. U švestek ořežte jen letošní větve, na kterých nejsou plody.

Držte se korunky

Maliníky, ostružiníky či rybíz upravte v době, kdy budete mít sklizeno. Všechny výhony směřující kolmo nahoru zkraťte o třetinu. Během ořezu se snažte dodržovat tvar korunky, která ráda přerůstá a keř tak ztrácí svůj typický tvar. Pokud máte maliník, který plodí dvakrát, řežte větve až po druhé sklizni.

Nezapomeňte na balzám 

Po každém takovém zásahu nezapomeňte řezné rány, které jsou větší než centimetr, potřít stromovým balzámem, aby nedošlo k napadení dřeva infekcí a k vysychání. Ani u svých stromů a keřů nezapomínejte na hnojivo. Vyrobit si jej můžete i z obyčejného plevele. Jak na to, jsme psali zde.