Pohled na husté pavučiny, které pokrývají desítky stromů, nebývá zrovna příjemný. V nich se ukrývají miliony housenek, které doslova sežerou vše zelené, co jim přijde pod zuby. Stromy i keře jsou po jejich nájezdu prakticky bezlisté. Není také divu, že se jich zahrádkáři děsí. Dokáží jim totiž spasit celou úrodu.

Malí motýlci

Jsou to malí, bílí motýlci s černými tečkami na křídlech. Největší škody napáchají jejich housenky, které žijí po celý svůj život ve velkých houfech. Na konci vývoje si spředou z vláken veliký obal (hnízdo) a v něm se společně zakuklí a ještě ten samý rok se z kukel líhnou 25 mm velcí motýlci. Ti nakladou vajíčka do pupenů stromů, kde přezimují a další rok se z nich líhnou nové housenky, které se opět hladově pustí do zelených listů.

Stromy se vzpamatují

Větší stromy po jejich nájezdu obvykle neuhynou a znovu obrazí. Co se týče menších keříků, jako je třeba rybíz, tam už je riziko větší. A hlavně minimálně rok můžete zapomenout na úrodu.

Postřik na mšice

Ideální je své keře bedlivě hlídat a jakmile se na nich objeví první housenka předivky, je dobré celý keř nebo strom postříkat mospilanem, který se hojně využívá k hubení mšic. Jakmile už jsou housenky zakuklené, postřik zde nepomáhá.

Sbírat a spálit

Jedinou jinou možností, jak eliminovat na příští rok nový výskyt housenek, je sbírat zámotky a ty spálit ještě dřív, než se z nich vylíhnou noví motýli. Občas pomůže i sama příroda, která je zničí mrazíky, případně se stanou potravou hmyzožravých ptáků či parazitických vosiček. Mnohem větší škodu mohou napáchat housenky zavíječe zimostrázového, o kterém jsme psali zde.

Mohou vyvolat i alergii

Přestože housenky nejsou pro zdravého člověka nebezpečné ani hygienicky závadné, některým lidem by potíže způsobit mohly, protože drobné šupinky a štětinky z housenek mohou způsobit alergickou reakci.