Každý zahrádkář se rád těší ze své úrody zeleniny, ovoce, ale i krásných květin. To vše nelze bez dostatečné zálivky. A pokud zrovna dostatečně neprší, nezbývá nic jiného, než vzít konev či hadici a jít na to ručně. Ale vylít do záhonu jenom tak kýbl vody není zrovna efektivní. A v určitých případech tím rostlině ještě můžete i uškodit. Jak tedy zalévat co nejlépe?

Méně často ale důkladně

Rostlinám rozhodně více prospěje, pokud je zálivka méně častá, ale důkladná. Každodenní sprška rostlinám nijak nepomůže. Ke kořenům se voda totiž nedostane a vy budete jenom zbytečně nadření. Zalévat je nejlepší tak, aby se vláha dostala alespoň 20 cm pod povrch půdy. To, v jakém stavu je půda pod ním, zjistíte například pomocí sázecího kolíku, nebo zasunutím špejle, na které vlhká zemina ulpí a suchá nikoli.

Udržení vláhy

Pokud máte kvalitní půdu, která je bohatá na humus, odrazí se to také pozitivně i na spotřeba vody, která bude samozřejmě menší. Kompost ji totiž dokáže mnohem více udržet. Hodně vody také dokáže zadržet mulčovaná půda. Mulč dokáže výborně bránit odpařování vody. Například okolo stromů a keřů je dobré rozložit čerstvě posekanou trávu. Ta se bude postupně rozkládat a stane se mulčí.

Ranní zálivka

Pro rostliny i půdu je nejprospěšnější zálivka v ranních hodinách. Během této doby je totiž ve vzduchu nejvíce vzdušné vlhkosti a díky tomu se voda nejlépe vsakuje do země. A i rostliny jsou v tu dobu nejlépe nastartované do nového dne. Při večerním zalívání, kdy je půda ještě rozpálená ze slunce, dochází k mnohem většímu odpařování vody. Zálivka proto musí být vydatnější, navíc hrozí výskyt plísní. Voda, která zůstane na listech se v noci, kdy je chladněji, mnohem pomaleji odpařuje. Nikdy nezalévejte za horka. Kapky vody, které ulpí na listech, totiž fungují jako zvětšovací sklíčka a rostliny popálí. 

Zalévat před deštěm

Zalévejte i před deštěm, a dokonce i během mrholení. Sice to zní nelogicky, ale věřte, že pro rostliny je to to nejlepší, co můžete udělat. Ve vzduchu je totiž v tu dobu až 100% vzdušná vlhkost, do země se vsákne veškerá voda a odpařováním nedochází k vůbec žádným ztrátám.

Dešťovka i odstátá

Je jasné, že na zalévání je absolutně nevhodná voda z vodovodu, navíc studená. Ta je totiž příliš tvrdá a obsahuje i řadu látek, které rostlině a půdě nesvědčí. A o tom, kolik stojí zalévání kohoutkovou vodou ani nemluvě. Ideální je dešťová voda, kterou můžete posbírat ze střech. O využívání dešťové vody i o tom, jak ji zachytávat, jsme více psali zde. Ale pokud nemáte jinou možnost, než zalévat vodou z kohoutku, nechejte ji alespoň do druhého dne odstát.