Květiny by se měly stát ozdobou vaší domácnosti. Bohužel stačí, aby měly jenom trochu nevhodné podmínky nebo přehnanou péči a je po parádě. Zkuste jít po jednotlivých příčinách a určitě zjistíte, proč i ty vaše květiny nejsou výstavní. Někdy totiž stačí změnit jenom maličkost. A pokud se naučíte svým květinám rozumět, můžete si zkusit vypěstovat třeba své vlastní avokádo. Více o tomto tématu jsme psali zde.

Přelévání vs. zasychání

Pamatujte si, že žádné květině nesvědčí extrémní sucho nebo naopak přílišná vlhkost. V obojím případě trpí zejména kořeny. Příliš vlhká zemina zabraňuje kořenům dostatečně dýchat a začínají postupně uhnívat. A co čeká květinu s uhnilými kořeny? Nic jiného než zánik. Pokud jste naopak zálivku zanedbali, ale ještě nejsou úplně na troud, pokuste se je zachránit. Celý květináč ponořte na pár minut do vlažné vody.

Špatné světlo

Pokud si koupíte květinu nebo ji dostanete, určitě se v první řadě zajímejte, v jakých podmínkách rostlina skutečně v přírodě roste. Pokud si nejste jisti, dejte květinu na světlé místo bez přímého slunce, takové podmínky většina rostlin zvládne. Musíte také počítat se střídáním ročních období a intenzity světla. V zimě rostliny přestěhujte na světlo, v létě je naopak ochraňte před palčivým sluncem, které by jim spálilo listy. A pokud květina ztrácí svou barevnou intenzitu, je jasné, že potřebuje více světla. Intenzitu světla můžete znásobit i bílou stěnou nebo zrcadlem.

Existuje i nákladnější řešení v podobě speciálních zářivek. Tato varianta je ale dražší, a proto musíte zvážit, zda do toho chcete investovat či nikoli.

Podlahové topení a teplo

Za úhynem kytek, které stojí na podlaze, často může podlahové vytápění. Rostlinka, která stojí v nádobě přímo na podlaze, totiž neocení to, že vám je sice teplo od nohou, ale jí hynou kořeny.  V přírodě by jí těžko šlo teplo na zeminu a kořeny. Ty jsou naopak v zemi v kontrastních podmínkách. Teplem od podlahy zemina vysychá a vytvářejí se natolik nepřirozené podmínky, že kytka uhyne.

Nedávejte v zimě také kytky k ústřednímu topení. Hodně pokojových kytek má svou domovinu v subtropickém pásmu a potřebují proto během naší zimy většinou nižší teploty. Dejte ji tedy někde na světlé, ale chladnější místo. Ovšem pozor na průvan. Ten by pro kytku znamenal popravu.

Čerstvou vodu ne

Dalším důvodem, proč se vaší květině nedaří, může být zálivka z čerstvé kohoutkové vody. Ta je totiž příliš tvrdá pro květiny a navíc, pokud je studená, tak i to se květině zrovna nelíbí. V přírodě by je skrápěla měkká dešťovka přijatelné teploty. Ideální je, pokud necháte vodu v konvici odstát, aby se usadily minerály a voda nabrala pokojovou teplotu. Teprve potom je zalévejte.

Malý květináč

Pokud kořeny rostliny zcela vyplní květináč, nemohou narůstat další. A i když se o ni dobře staráte, hnojíte ji, zaléváte, stejně nebude příliš prospívat. Proto čas od času kupte svým rostlinám nový květináč a přesaďte je. To samé udělejte i v případě, že si z obchodu dovezete novou květinu. Ty se totiž často úmyslně dávají do malých květináčků, aby zabraly při převozu co nejméně prostoru. U velmi velkých a těžkých květináčů se vzrostlými rostlinami, které už je technicky velmi obtížné přesazovat, alespoň vyměňte svrchní vrstvu zeminy a rostliny dostatečně hnojte.

Hnojení

Výživa je pro květiny také důležitá. Po čase totiž kořeny všechny důležité živiny z půdy vyčerpají a rostlina potom živoří. Můžete používat jedno univerzální hnojivo nebo speciální pro rostliny okrasné listem, pro druhy kvetoucí, palmy a podobně. Vyzkoušet můžete i pohodlné hnojivové tyčinky a tablety, které vydrží měsíc i více. Ne vždy se však živiny z nich dostanou ke všem kořenům. Rostliny, které nesnášejí vápník, jako jsou orchideje a citrusy, je vždy lepší hnojit speciálními hnojivy. Od jara do podzimu je přihnojujte jednou týdně, v zimě stačí jednou za měsíc.

Škůdci a choroby

V bytě se nedaří jenom květinám, ale mnohdy také i škůdcům. Nejčastěji je napadají svilušky, mšice, třásněnky a puklice na spodní straně listů. Rostliny je proto vhodné pravidelně prohlížet. Mšice uvidíte snadno, ale svilušky ne. Usvědčí je jemné pavučinky na spodní straně listů. Při prvním výskytu můžete nevítané hosty ničit mechanicky, třeba vatičkou na špejli nebo sprchou.

Pokud se rozhodnete zakročit chemicky, nechejte si poradit od odborníků. Ještě hůř než škůdci se rozeznávají choroby, které způsobují mikroskopické houby a bakterie. Nejčastější jsou onemocnění způsobená právě houbami, které vytvářejí na listech hnědé, mokvavé skvrny. Poškozené části rostliny je třeba odstranit, rostlinu izolovat od ostatních, a pokud nemoc nezmizí, je potřeba sáhnout po některém z přípravků. I v tomto případě si raději zajděte pro odbornou radu někam do zahradnictví.