Meziročně ovšem spotřebitelé vykazují výraznější zhoršení nálady než podnikatelé.

Na spotřebitele nepříznivě doléhá růst cen, zejména energií v čele s elektřinou a bydlení a také některých druhů potravin. Navíc vnímají, že česká ekonomika prochází fází zpomalení, v médiích se hovoří o možné další krizi, což se vše ve výsledku projevuje mírným zvýšením obav ze ztráty práce.

Tuto obavu živí zhoršování podmínek v průmyslu. Průmyslníci vykázali v lednu nejhorší náladu od října roku 2013. Tehdy se česká ekonomika vzpamatovávala z recese a Česká národní banka teprve chystala spuštění svého intervenčního režimu, tudíž lednový pokles nálady do blízkosti tehdejší úrovně je závažným varovným znamením.

Průmyslníci doplácejí zejména zpomalení německé ekonomiky a tamního průmyslu, které zase souvisí s růstem napětí v mezinárodních obchodních vztazích a se zvolněním tempa růstu Číny. Se situací na světových trzích pak souvisí také zhoršení nálady podnikatelů v obchodě, která je nejhorší od roku 2014.

Naopak se daří stavebníkům, kteří hlásí nejlepší náladu v celé historii sledování, tj. od března roku 1993. Stavebnictví těží ze zrychlení čerpání prostředků z fondů EU a také z toho, že se v něm s jistým zpožděním za ostatními sektory projevuje cyklická fáze růstu. Stavebnictví bylo dlouhá léta, prakticky celých uplynulých deset let, v těžkém útlumu, tudíž je možné, že podnikatelé ve stavebnictví přisuzují současnému zlepšení podmínek ve svém podnikání až nezaslouženou váhu.

Celkově konjunkturální ukazatele, tedy ukazatele předstihového rázu, poskytují spíše nepříznivý obrázek nadcházejícího vývoje české ekonomiky. Při pokračujícím zhoršování nálady podnikatelů je jen otázkou času, kdy se vážněji zhorší sentiment spotřebitelů. Stavebnictví samotné přitom náladu podnikatelů jako celku nezachrání.