To je nejvyšší takový nárůst od roku 2012. Kromě přírůstku v počtu podnikatelů je příznivým znakem také věková struktura nových podnikatelů. Celá polovina z nich totiž spadá do věkového pásma 18 až 30 let.

Jestliže podnikatelé jsou motorem ekonomiky, pak ti mladí zvlášť. Disponují jistým životním elánem a dynamikou a ochotněji riskují, jelikož ještě nemají tolik životních závazků. Na druhou stranu jim chybí zkušenost a rozhled. Proto nárůst jejich podílu mezi novými podnikatel z 22 procent v roce 2011 na 50 procent v roce loňském nelze hodnotit jen v superlativech. Varovný je úbytek nových podnikatelů ve všech dalších věkových skupinách.

Zvláště markantní je v absolutním vyjádření tento úbytek ve věkové skupině od 31 do 50 let. V roce 2011 se z tohoto věkového pásma rekrutovalo před 50 tisíc nových podnikatelů, loni už jenom mírně před 24 tisíc. Skutečnost, že mladí mají o podnikání větší zájem, by neměla zastřít fakt, že celkově se zájem podnikat snižuje.

Podíl podnikatelů na celkovém počtu pracujících činil v roce 2017 zhruba sedmnáct procent. V roce 2010 to přitom bylo osmnáct procent. Zvláště varovný je citelný pokles podnikatelů, kteří vytvářejí pracovní místa pro další osoby. Ti jsou tím nejpřínosnějším motorem ekonomiky vůbec. V roce 2010 bylo takových podnikatelů zhruba 178 tisíc, v roce 2017 však už jenom necelých 164 tisíc. Zatímco počet podnikatelů se zaměstnanci se mezi lety 2010 a 2017 tedy snížil o 14 tisíc hlav, počet zaměstnanců jako takových ve stejné době narostl o více než 300 tisíc.

Navzdory zmíněné prosperitě tedy nelze hovořit o nějakém opětovném rozkvětu podnikatelství v ČR. Do vývoje sice promlouvají demografické faktory, zejména stárnutí populace, ale z podstatné míry je úbytek podnikatelů, kteří mají zaměstnance, dán růstem administrativní zátěže a stále vyššími nároku státu na podnikatele – zejména pak právě zaměstnávajícího podnikatele.