V řekách a potocích je podle něj tolik vody jako ve vrcholném létě a mělčí studny se ocitají bez vody. „Na to, že je duben, máme nesezónně nízké zásoby,“ říká ve vysílání Českého rozhlasu Plus tvůrce projektu Intersucho Miroslav Trnka. Zemědělské porosty na tom ještě nejsou kriticky, ale od minulého týdne už někteří zemědělci i družicová data hlásí první známky jejich ohrožení.

„Největší anomálii v zásobě vody v půdě oproti obvyklému stavu vidíme v jižních Čechách a Moravskoslezském kraji. Nicméně zasažena je Vysočina, část Jihomoravského kraje. A tam vidíme už i první dopady na zemědělské plodiny. Hlavně na ty, které byly vysety na jaře a nedostaly jarní vláhu,“ doplňuje Trnka.

O výnosech podle něj rozhodnou tři první květnové týdny. Předpověď srážek do 10. května je přitom špatná, pršet prakticky nemá, i když to se stále ještě může změnit.

„Aktuálně se kumulují dopady loňska, zimy i teplého dubna. Problém je hlavně, jak říkáme, jižně od dálnice D1. Tedy v jižních Čechách, na Vysočině a na jižní Moravě a nově i v Moravskoslezském kraji. K tomu se ještě přidružila během zimy východní polovina území, kde během zimy nedosáhla sněhová pokrývka ani 40 procent normálního stavu,“ řekl Trnka

Vzhledem k tomu, že v zimě spadlo málo srážek a místo sněhu častěji pršelo, je zásoba vody na jaře menší.

„Proto byl půdní profil na začátku jara nedosycený. Nešlo o nic tragického, ale nedoplnily se zásoby spodní vody, a to je mnohem vážnější. Na teplý duben rostliny reagovaly bouřlivým rozvojem. Zatím vodu měly a ještě mají ze zimní vláhy, ale ta už v povrchové vrstvě místy došla nebo rychle dochází,“ řekl bioklimatolog.

Problém zatím neměly ozimé plodiny, které mají kořeny hlouběji, ale na jaře seté plodiny už si na vodu v hlubších vrstvách půdy nesáhly, a tak místy buď zasychaly, případně vůbec nevzešly.

„Teď se to začíná lámat. A i když mají přijít bouřky, tak to nejspíš nebude stačit na zvrat současné situace, obzvláště například v jižních Čechách,“ poznamenal Trnka. Deficit se bude naopak spíše prohlubovat.