Stovky místních se snaží pomáhat, i když čelí kritice, že podněcují další příliv migrantů. Téměř každý večer dobrovolníci vyrážejí na hřebeny a pátrají po skupinkách uprchlíků. Ti se obávají četníků, kteří by je převezli zpátky do Itálie.

V mrazivých teplotách dostávají uprchlíci na další cestu třeba i rukavice. Do aut je hlídky většinou neberou, také kvůli četníkům. Za převoz běženců by jim totiž mohl hrozit postih. Zbývajících pár kilometrů do Briançonu tak musí dojít pěšky. „Je to velmi nebezpečné. Nemůžeme chodit po silnici, musíme to brát přes hory,“ uvedl jeden běženec ze západní Afriky.

Všichni dobrovolníci svůj postup vysvětlují stejně: nemohli se prý tvářit, že nevidí, jak jim uprchlíci chodí pod okny. Zvlášť v zimě navíc považují za svou povinnost pomáhat komukoli, kdo se v horách dostane do nouzové situace

Dobrovolníci dostali od města k dispozici dům vedle kulturního centra. Jen od loňského léta tam dočasně našlo střechu nad hlavou přes dva a půl tisíce uprchlíků. Mohou v domě přespat, umýt se a dostanou najíst. Dobrovolníci jim poskytují i důležité informace o tom, jak mají postupovat dál.

„Vysvětlujeme jim jejich práva, která znají většinou velmi špatně, a způsob, jak jich využívat. Není to úplně snadné, protože jsou to složité administrativní postupy,“ uvedl horský vůdce a dobrovolník Philippe Wyon.

Přímo v Briançonu se ale těchto práv domáhat nemohou. Případnou žádost o azyl si mohou podat až ve větších městech, jako je Marseille nebo Paříž. Drtivá většina migrantů proto ve francouzských Alpách zůstává jen pár dní.