Návrh vyvolal diplomatickou roztržku mezi Izraelem a varšavskou konzervativní vládou koncem minulého týdne. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu jej srovnal se snahou o změnu historie.

Polsko chce touto legislativou dosáhnout toho, že polský lid ani stát nebudou obviňováni z nacistických zločinů. „Musíme dát světu jasný signál, že nedovolíme, aby bylo Polsko nadále uráženo,“ prohlásil v parlamentu náměstek ministra spravedlnosti Patryk Jaki.

Spojené státy však uvedly, že tato legislativa „by mohla ohrozit svobodu projevu a akademické rozpravy". "Všichni musíme dbát na to, abychom nebránili diskusi o holokaustu,“ uvedlo americké ministerstvo zahraničí a Polsko vyzvalo, aby návrh zákona přehodnotilo. Pokud by byl návrh schválen, obává se dopadu na vztahy Varšavy se Spojenými státy a Izraelem.

Podle této normy může soud za používání termínů jako „polské tábory smrti“ udělit až tříletý trest vězení. Podnětem k navržení zákona bylo dlouhodobé používání geografického označení „polský“ například v souvislosti s vyhlazovacím táborem v Osvětimi, což řadu let vyvolávalo popuzené reakce části polské společnosti i politiků. 

Část izraelských politiků se ovšem nehodlá smířit s tím, že se Poláci zcela zříkají jakéhokoli podílu na smrti Židů, kteří byli během nacistické okupace země zavražděni na polském území.

Na území Polska bylo za války zavražděno okolo dvou milionů Židů. Někteří historici připisují vinu za smrt části z nich Polákům. Podle amerického historika polského původu Jana Tomasze Grosse, který se kvůli svým tvrzením dostal v rodné zemi do právních sporů se současnou vládou, jsou Poláci odpovědni za smrt nejméně 100 000 Židů.

Podle polské tiskové agentury PAP pro návrh hlasovalo 57 senátorů, 23 bylo proti a dva se hlasování zdrželi. Návrh nyní bude poslán k podpisu prezidentovi Andrzeji Dudovi.