Podle ministra Roberta Kaliňáka by ale jeho úřad neměl být v takovém sporu žalovanou stranou. Babiš oznámil podání nové žaloby poté, co bratislavský krajský soud v souladu s loňským rozhodnutím slovenského ústavního soudu v obnoveném líčení zamítl jeho žalobu proti slovenskému Ústavu paměti národa (ÚPN) s odůvodněním, že Babiš neměl žalovat ÚPN.

„Jsme připraveni čelit takové žalobě," řekl Kaliňák novinářům. „StB již dnes neexistuje, soud se bude muset vypořádat s tím, kdo má být nástupnickou organizací. Z tohoto pohledu nemám dobrý pocit, že bychom měli být nástupnickou organizací StB," pokračoval.

Podle slovenského ministra by nástupcem po StB mělo být někdejší československé ministerstvo vnitra. „Všechny údaje i základní spisové materiály jsou na bývalém federálním ministerstvu vnitra. Archiv přešel pod současné ministerstvo vnitra, následně pod českou organizaci podobnou našemu ÚPN a naše ÚPN má ty spisy," uvedl Kaliňák. Dodal, že slovenské ministerstvo vnitra disponovalo pouze spisy osob, které byly aktivní v bezpečnostních složkách i po roce 1989.

V České republice zpřístupňuje a zveřejňuje dokumenty a archiválie týkající se bezpečnostních složek Archiv bezpečnostních složek (ABS). Ten je s Ústavem pro studium totalitních režimů, obdobou slovenského ÚPN, sice v jedné rozpočtové kapitole a vztahuje se na něj stejný zákon, je ale samostatnou institucí.

Slovenský ústavní soud, který loni v říjnu zrušil dřívější pravomocná rozhodnutí bratislavského krajského i nejvyššího soudu, jež daly Babišovi ve sporu s ÚPN původně za pravdu, neuvedl, kdo by v podobných sporech měl být žalovanou stranou. Ve zdůvodnění verdiktu ústavní soud napsal, že vyřešení otázky způsobu poskytování efektivní ochrany osobám, jež se domáhají určení neoprávněnosti evidence v dokumentech StB, přenechává na rozhodnutí obecným soudům nebo parlamentu.