Ukázal to průzkum mezi desítkami sociálních pracovníků Charity ČR, kteří pracují s mladými lidmi v tísni. Výsledky dnes Charita ČR poskytla ČTK. Podle zjištění je sice podíl chudých v Česku menší než v jiných zemích EU, na rozdíl od tamních lidí v podobné situaci mají ale Češi a Češky v nouzi víc závažnějších problémů.

Průzkum byl součástí projektu, do něhož se zapojily charity ze 17 evropských států. Měl zjistit příčiny chudoby u mladých. V Česku se do něj loni v dubnu zapojilo 85 charitních sociálních pracovníků. Výsledky ukázaly, že zatímco mladé v cizině trápí hlavně nezaměstnanost, v Česku k ní mají ještě problém s nízkým vzděláním, dluhy, nedostupným bydlením a problematickým rodinným zázemím. Situaci jim komplikuje i špatná vymahatelnost výživného či nevhodné nastavení dávek.

„Výzkum Caritas CARES v případě České republiky ukázal, že mezigenerační přenos chudoby má jasnou příčinu. Řada mladých lidí nezná jiný způsob života, ani pozitivní vzory a neumí sama svou situaci zlepšit," uvedl generální sekretář Caritas Europa Jorge Mayer.

Podle Eurostatu dosahovala loni v prosinci nezaměstnanost mladých do 25 let v Česku 4,9 procenta. V EU to bylo v průměru 16,1 procenta. V roce 2014 hrozila chudoba a sociální vyloučení 16,3 procenta mladých Čechů a Češek, průměr osmadvacítky dosahoval 29,7 procenta.

Mezi nejohroženější patří podle Charity ČR mladé samoživitelky, mladí po odchodu z dětských domovů či z ghett i zdravotně postižení. Podle loňského výzkumu většina mladých, jimž Charita ČR poskytla své služby, zažila chudobu už v dětství. Neobvyklé nebyly ani zadlužené děti. Rodiče za ně neplatili například poplatky za komunální odpad, pokutu za jízdu bez lístku či účet za telefon. Matky a otcové někdy nechají také služby, které nehradí, napsat na své potomky. Ti pak v den osmnáctých narozenin dostanou rozhodnutí o exekuci. Když začnou pracovat, mívají vysoké srážky. „Legální zaměstnávání se stává pro člověka takřka nemožným," uvedla Charita ČR.

Pokud mladý člověk nastoupí do zaměstnání a jeho rodina pobírá dávky, výše podpory se jí kvůli společnému posuzování členů domácnosti přepočítá. Pomoc od státu se snižuje. Celková částka i s výdělkem, z něhož se srážejí dluhy, bývá často nižší než bez něj. Získání bytu pak brání vysoké nájmy a kauce. Příslušníkům menšin či samoživitelkám mnozí majitelé nechtějí byt ani pronajmout, dodala Charita ČR.

Charitní odborníci navrhují to, aby děti měly ochranu a nemusely platit dluhy svých rodičů. Dlužníkům by také měla z výdělku při splácení zůstat větší částka než nyní, která by byla navíc vyšší než sociální dávky. Motivovalo by to k práci. Oddlužení by mělo být dostupnější většímu okruhu lidí. Upravit by se mělo i společné posuzování členů domácnosti při stanovení dávek v hmotné nouzi. Příjem potomků, kteří si najdou práci, by se do něj zahrnovat neměl. Ke zlepšení situace by přispělo také sociální bydlení a sociální podnikání, zákony ale zatím chybějí. Charita ČR doporučuje zavedení zálohovaného výživného.

Charita poskytuje pomoc lidem v tísni. Pomáhá nevyléčitelně nemocným, bezdomovcům, postiženým či obětem přírodních katastrof. V roce 2016 poskytla organizace své služby 135.200 osobám. Provozovala 40 azylových domů pro rodiny, čtyři domy na půli cesty či zařízení pro děti a mladé.