Britští vědci tvrdí, že další vlna koronaviru je například v Itálii takřka nevyhnutelná a podle nich počet obětí převýší množství z první vlny. Ale opravdu druhá vlna reálně hrozí? Podle epidemiologa Romana Prymuly je tento vir nový a nejde odhadovat jeho mutace a agresivitu, protože se o něm ještě tolik dopodrobna neví.

„Je to velmi spekulativní. Těžko říct, zda bude a v jaké síle. Naposledy určité predikce zveřejnili Američané, které se pohybují u dvouletého procesu a tří variant. Od příznivé až po pravděpodobnější, že dojde k druhé vlně. A nemusí být osamocená. A měla by být ještě ničivější než první vlna. To jsou ale skutečně spekulace, ke kterým se těžko lze objektivně vyjádřit. Jde opravdu o onemocnění, které tady nikdy nebylo a těžko odhadovat, jak se bude vyvíjet. Ale osobně si myslím, že k tomu může dojít, řekl prymula pro Extra.cz.

O tom, zda se s virem manipulovalo zřejmě není pochyb. Konstatovaly to nejen vědecké, ale i medicínské časopisy, že došlo k několikatýdennímu zpoždění přiznání o novém mikroorganismu. „Pokud se bavíme o nějakém umělém původu viru z nějaké laboratoře, to mi nepřipadá pravděpodobné. Co je pravděpodobnější, že se s virem nějak manipulovalo v rámci výzkumů v laboratoři a mohl se z laboratoře dostat mezi lidi. Ale nemyslím si, že jde o vir, který byl uměle vytvořen," říká Prymula.

Jisté je, že nový koronavirus má schopnosti superviru. Koronavirus neřeší, jestli napadá člověka zdravého, nebo člověka, který je nějakým způsobem handicapován, což vede k tomu, že onemocnění v takovém případě má složitější průběh a mnohem častěji může docházet k úmrtí. Jeho vlastností je, že u osob, které mají dostatečně velkou rezervní kapacitu a nejsou bezprostředně ohroženi na životě – nezabíjí je – je pro něj výhoda, že se může šířit populací.

Další problém, který s virem souvisí a je skrytý, je schopnost nevyvolávat dlouhodobou imunitu a schopnost do určité míry mutovat. To znamená jde o faktory, kdy je obtížné navodit kolektivní imunitu v populaci, protože se může stát, že za dva roky bude situace dramaticky jiná a bude nám to připomínat chřipku, která se vždy meziročně či po dvou letech mění a potřebujeme k ní novou vakcínu, protože ta stará nepůsobí proti konkrétnímu viru, a to může být problém i u koronaviru.

Jak vlastně působí koronavirus v našem těle? Pokud se jedinec nakazí, přibližně po týdnu se podle serveru IFLscience dostane nemoc do třetí fáze, kdy z mírného nachlazení a lehkého zápalu plic přejde do vážného. To je moment, který přechází až v selhání dýchacího systému. Krátce po nákaze se aktivuje imunitní systém, u některých případů ale dojde k takzvané cytokinové bouři, kdy imunitní systém reaguje na nákazu přehnaně, což dále zhoršuje stav nakaženého. Právě cytokinová bouře se podepsala v letech 1918 až 1919 na vysokém počtu obětí španělské chřipky.

„Virus po přenosu putuje v našem těle a snaží se nalézt receptor, přes který by se dostal do buňky. Protože bez těch receptorů by v té buňce zůstal na povrchu a na něm nic neudělá. On se musí dostat do buňky, aby využil potenciálu množení té buňky a s genetickou informací té buňky se namnoží. Ne každý orgán má tyto receptory, to znamená ne každý orgán je postižen. Predilekčně jsou postiženy plíce, ledviny, srdce… Takže tam, kde je těch receptorů více, je vyšší pravděpodobnost, že se ten virus dostává do buňky, mnohem rychleji se v ní množí a dochází k tomu, že organismus má problém,“ popsal Prymula. Co si o koronaviru myslí bioložka Soňa Peková? Koronavirus je podivný. O jeho původu nemám pochybnosti.