A nově se k řízenému promoření populace přiklání i náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula. „Změnil jsem na to trochu názor. Naše první údaje vycházely z trochu vyfabulovaných údajů z Číny. Ale ukazuje se, že koronavirem se promořuje poměrně vysoká část populace. Teď jsou první data z Itálie, vědci tvrdí, že nakažených je podstatně více, než ukazují oficiální data, že je jich možná deset milionů. Takže mrtvých není 15 procent, ale třeba 2 až 3 procenta,“ uvedl Roman Prymula v rozhovoru pro DVTV.

V souvislosti se strategií „promořování“ zmínil i znovuotevření škol. Osobně si dovede představit, že školy by byly otevřeny kolem 15. května, přičemž žáci a studenti by do školy nosili roušky. Povinnost mít zakrytý nos a ústa bude až poslední opatření, které padne.

Prymula také řekl, že přibližně v době Velikonoc začne plošné testování promořenosti české populace novým koronavirem. Proběhne ve třech regionech na vzorku 17 000 lidí. Data, která odhalí procento asymptomatických osob, by pak mohla být vyhodnocena týden poté. Podle jeho odhadu jde o 30 procent české populace, tedy že tři miliony občanů se již s virem setkaly.

„Když se podaří ošetřit skupinu rizikových, zbytek populace by se s nemocí měl v nějakém časovém období potkat a prokázat, že je imunní. Češi by se měli s koronavirem potkat. Neříkám všichni, ale ti, pro něž nebude horší než chřipka. A to jsou lidé nižšího věku, lidé zdraví,“ uvedl Prymula.

Prymula původně zastával zcela odlišný postoj. Velkou diskuzi na toto téma měl i s jiným předním českým epidemiologem Rastislavem Maďarem, který už v březnu mluvil o nutnosti dostat virus mezi české občany. Ostrý spor měl Prymula na toto téma i s kardiologem Janem Pirkem. Nyní už je ale řízenému „promořování“ nakloněn.

Proč je promoření tak nutné? Virus do naší populace musíme vpustit, což se děje. Ale tím, že se chráníme, rozvrstvujeme šíření nemoci  do delšího časového období, což je správné. Na druhou stranu striktní izolace by nebyla správná, znamenala by oddálení problému, ne jeho vyřešení. Jestliže budeme vnímat koronavirus jako jeden z dalších respiračních virů, stane se postupně nedílnou součástí našeho života. Musíme počítat s jeho existencí. Většina z nás se tak stane vůči koronaviru imunní. Čím více takových lidí bude, tím více budou chráněni i oslabení jedinci, kteří by jinak nemoci podlehli. Přelomové zjištění. Vědci tuší, co stojí za rychlým šířením koronaviru.