Jak upozorňuje ekonom Lukáš Kovanda sto miliard, to je prostě nyní již utopicky nízká suma, vzhledem k okolnostem. Pokud se veřejnost postupně připraví na to, že schodek bude minimálně v pásmu od 200 do 300 miliard, snáze novou realitu přijme. Opravdu, realistické je nyní předpokládat, že schodek se bude pohybovat kolem 250 miliard, v pesimistickém scénáři ovšem může převýšit i 300 miliard korun.

Česká ekonomika totiž minimálně měsíc pojede „na půl plynu“. Některé sektory, například turistický ruch, přitom budou zasažené celoročně, i kdyby se nakrásně situace kolem šíření koronavirové nákazy ještě před polovinou dubna vyjasnila a ekonomika se do konce května vrátila víceméně do běžného provozu.

Když nyní pojede tuzemské hospodářství z podstatné části a po podstatnou část roku „na půl plynu“, znamená to citelný výpadek v tržbách firem, a tedy i v daňovém inkasu veřejné kasy. Zároveň bude vláda muset kompenzovat ve velkém měřítku ztráty vzniklé firmám či veřejným institucím. V přímém vyjádření už nyní tyto náklady, s nimž ještě před dvěma týdny nikdy nepočítal, přesahují sto miliard korun.

Podle Kovandy je také třeba počítat s ochromením zahraničního obchodu, zhoršením zahraničních dodávek do Česka, ale také se zhoršením odbytu na vývozních trzích, neboť i tam pochopitelně nastane hospodářské zpomalení. Třeba Itálie už je v recesi nyní. To vše znamená výrazné zhoršení příjmů veřejné kasy. Škrty částečně možné jsou, avšak vzhledem k vysokému podílu mandatorních a kvazimandatorních výdajů, jež z povahy věci narychlo škrtat nelze, nemá vláda pro výdajovou redukci žádný výrazný prostor.

V krizovém roce 2009 odpovídal schodek státního rozpočtu zhruba 4,9 procenta hrubého domácího produktu. Pokud by byl schodek tak vysoký i letos, bude v absolutním vyjádření činit zhruba 285 miliard korun.

Již nyní se přitom objevují prognózy signalizující, že současná situace kolem šíření koronavirové nákazy může na světovou ekonomiku dopadnout ještě hůře než finanční krize před jedenácti. Například největší americká banka, JP Morgan, počítá pro letošní rok s celosvětovým ekonomickým poklesem o 1,1 procenta. To by byl nejslabší výkon globální ekonomiky od skončení druhé světové války. V roce 2009, kdy vrcholila světová finanční krize, se světová ekonomika propadla také, ale „jen“ o 0,8 procenta. Jiná americká banka, Morgan Stanley, pak počítá s tím, že česká ekonomika letos klesne o 4,3 procenta, zatímco v krizovém roce 2009 to bylo o 4,7 procenta.

Už nyní je tedy na místě srovnání s rokem 2009 a tehdejším deficitem 192 miliard. Tento deficit je ovšem třeba vztáhnout k nynější výši hrubého domácího produktu, což opravdu nakonec dává odhad letošního deficitu nejpravděpodobněji v rozsahu kolem 250 miliard korun.

Podle Kovandy může vláda ČR tento deficit poměrně pohodlně pokrýt navýšeným vydáváním dluhopisů. Veřejné zadlužení ČR patří k nejnižším v EU, jen tři země tohoto celku mají nižší veřejný dluh k HDP – Estonsko, Lucembursko a Bulharsko. Státní dluh ČR se až do loňska dařilo držet stabilizovaný, a to už o roku 2013. Není tedy nutné, aby vláda nouzově hledala zdroje k pokrytí dramaticky navýšených výdajů v zisku České národní banky nebo podniku ČEZ. Kdo si nyní udrží zaměstnání, bude mít nemovitost výrazně dostupnější než dnes. Psali jsme zde.