Podle ekonoma Lukáše Kovandy největší „poryvy“ si však tato aktiva a ukazatele si prožily spíše v první polovině dnešního obchodování, v té druhé se situace v rámci možností stabilizovala.

Koruna vůči euru znehodnotila hned ráno až nad úroveň kursu 25,67, tedy na svoji nejslabší úroveň od loňského října. Poté však vůči jednotné měně částečně zpevnila, nyní se euro prodává za 25,53 koruny. Trendem vývoje kursu koruny jeho ale jeho oslabování, české měně nepomáhá ani to, že Česká národní banka letos zvýšila úrokové sazby – jako jediná ze všech centrálních bank světa. Zvýšení sazeb sice vytváří tlak na posílení měny, ten je však za nynějších podmínek na světových trzích zcela utlumen, a dokonce více než kompenzován tlaky, jež způsobují oslabení české měny.

Výnos z desetiletého českého dluhopisu klesl nejníže od loňského září. To je dáno tím, že mezinárodní investoři Česko částečně vnímají jako svého druhu bezpečný přístav, pročež v čase zvýšené nejistoty přesouvají jistý díl svých prostředků právě i do dluhopisů české vlády. Jejich výnos tak klesá, takže obsluha českého veřejného dluhu navzdory napjaté situace na světových trzích zlevňuje. Výnos se propadal také zejména během první poloviny dnešního obchodování, poté se stabilizoval na úrovni zhruba 1,06 procenta.

Rovněž pražská burza část svých dopoledních ztrát v druhé části dne odmazal. Index PX sice nejdříve klesl pod 905 bod, odpoledne ale už ztrácel „jen“ 5,3 procenta a pohyboval se nad úrovní 910 bodů.

K již déle působícímu tlaku v podobě obav z dalšího šíření koronavirové nákazy se dnes přidal tlak v podobě ropné cenové války, kterou o víkendu rozpoutala Saúdská Arábie. Ropné království zlevnilo svým odběratelům v Americe, Evropě i Asii ropu tak dramaticky, že jim to „vyrazilo dech“. Takové zlevnění saúdské ropy nenastalo za posledních více než dvacet let. Rijád se snaží dramatickým zlevněním získat větší tržní podíl, na úkor Ruska a vlastně všech dalších těžařských zemí, včetně USA s jejich břidličnými těžaři.

V důsledku se dnes cena ropy Brent propadla nejvýrazněji od války v Iráku roku 1991, po začátku obchodování v mžiku ztratila více než třicet procent. Vážně hrozí propad cen ropy pod úroveň třiceti dolarů za barel, nebo dokonce do blízkosti dvaceti dolarů za barel. Pokud by takové zlevnění bylo trvalejšího rázu, vyvolá nejen ekonomickou krizi podstatné části světové energetiky, ale také politické otřesy v zemích Zálivu, dost možné tedy i otřes geopolitický.

Podle Kovandy se v prekérní situaci ocitá také americký prezident Donald Trump. Na Rijád vždy tlačil, aby vytvářel podmínky pro zlevnění ropy. Levnou ropu pak v USA vydával za svůj poltický úspěch. Nyní však Rijád zlevňuje ropu „až příliš“, natolik, že je ohrožena podstatná část amerického ropného průmyslu, zejména břidliční těžaři. Břidliční těžaři mají vyšší náklady produkce a nejsou při nízkých cenách suroviny ziskoví. Musí svoji produkci omezit. To znamená propouštět. Nezřídka k propouštění může dojít ve státech USA, které jsou pro Trumpa důležité z hlediska jeho boje o znovuzvolení.

Kromě koronaviru se tedy na trzích šíří dvě další zásadní nejistoty: co teď bude se světovou energetikou, co teď bude s Blízkým východem a kdo vlastně bude od příštího roku americkým prezidentem?

Takto enormní nejistoty pochopitelně vedou investory k tomu, že se zbavují rizikovějších aktiv včetně české koruny a akcií obchodovaných v Praze. Kalkulují navíc s tím, že Česká národní banka bude muset rychle své sazby zase snížit, což atraktivitu české měny dále sníží.

Nejen koruna a české akcie jsou obětí dnešních masivních výprodejů. Takzvaný index strachu VIX vystoupal nejvýše od prosince 2008, když poprvé od té doby překonal hranici 60 bodů. Do takzvaného medvědího trhu, definovaného jako dvacetiprocentní pokles v porovnání s aktuálním maximem, dnes vstupuje německý či britský akciový trh. Při otevření ztratily přes sedm, resp. osm procent a navázaly tak na dramatické propady asijských trhů. Burzy ve Spojených státech musely kvůli enormním propadům zastavit obchodování.

Na řadě jsou centrální banky a vlády, v prvé řadě americký Fed a americká vláda. Podle Lukáše Kovandy musí přijít s koordinovanou a masivní záchrannou akcí jak v oblasti fiskální, tak monetární. Mezinárodní spolupráce, jež přirozeně vytváří podmínky pro takový koordinovaný zásah, je však v posledních letech soustavně narušována, například obchodními válkami a zaváděním cel. Existuje tedy slabší potenciál pro účinnou mezinárodní akci, což investorům jen přidává na již tak enormní nejistotě.