V Česku se ročně zkonzumuje zhruba 160 tisíc tun banánů, přičemž letos se Kolumbie podílí na celkovém dovozu do ČR zhruba z jedné pětiny. Navíc Kolumbie sousedí s Ekvádorem, což je největší světový vývozce banánů vůbec. Plíseň se může rozšířit právě i do Ekvádoru a dalších zemí Latinské Ameriky.

Plíseň, která „banánový mor“ způsobuje, se označuje kódem TR4 (Tropical Race 4). Napadá i banány odrůdy Cavendish. Jenže to je problém, neboť bezmála polovina světové produkce banánů je právě odrůdy Cavendish. Zejména proto, že je „ekonomická“, tedy vykazuje vysoký výnos na hektar. A je také poměrně skladná, totiž má ideální parametry na převoz, třeba i ten mezikontinentální.

Fakt, že z více než tisícovky různých odrůd banánů, které na světě existují, zrovna Cavendish takto dominuje, snižuje diverzitu a usnadňuje to šíření nákazy, jakou je právě „banánový mor“. Nízká diverzita, tedy značná převaha jedné jediné odrůdy, snižuje „imunitu“ banánovníků vůči infekci či plísni.

Plíseň už v Kolumbii poničila stovky hektarů banánové úrody. Kde se plíseň rozšíří, tam nerostou banány třeba dalších třicet let, protože plíseň zůstává v půdě. Pokud by se plíseň kolumbijským úřadům nepodařilo zkrotit, což v tuto chvíli rozhodně vyloučit, zákonitě by kvůli slabší úrodě nastal citelný růst cen konzumních banánů, a to i v Česku. Přitom od počátku letošního roku už kilogram banánů zdražil o třináct procent, v porovnání se situací loni jsou banány dražší dokonce o šestnáct procent. Fatální šíření nákazy může vést v krajním případě o zdražení banánů v ČR o další desítky procent, upozorňuje přední český ekonom Lukáš kovanda.