Žádný jiný region Evropské unie (členění regionů NUTS 2) nevykazuje tak vysokou míru zaměstnanosti imigrantů ze zemí mimo EU jako právě region Střední Moravy. Úrovně zaměstnanosti přesahující 85 procent dosáhly loni kromě Střední Moravy už jen jihoanglický region Dorset a Somerset a Vilniuský kraj ve východní Litvě.

Vedoucí umístění Střední Moravy v rámci EU v zaměstnávání přistěhovalců pramení ze dvou klíčových příčin. Zaprvé, situace na tuzemském trhu práce je obecně nejpříznivější v celé EU. Daří se tedy zaměstnávat právě i přistěhovalce ze zemí mimo EU.

Zadruhé, tuzemská legislativa týkající se imigrace do země a pracovních povolení pro zahraniční státní příslušníky je poměrně striktní. Což na jedné straně snižuje pružnost systému v době vysoké poptávky po pracovní síle, na straně druhé to do značné míry zaručuje právě to, že přistěhovalci budou v Česku opravdu zaměstnáni.

Nejslabší zaměstnanost přistěhovalců v EU naopak vykazují četné regiony Francie, Německa (zejména jeho východní části), dále Belgie, Nizozemska a Švédska. V těchto regionech zaměstnanost imigrantů loni nedosahovala ani 50 procent. Přitom cílovou hodnotou zaměstnanosti imigrantů, artikulovanou v rámci strategie Evropa 2020 (jejíž naplnění má Evropské unii zajistit uspokojivý ekonomický růst), je úroveň 75 procent. Česká republika jako jedná z mála zemí tuto cílovou hodnotu v souhrnu s přehledem splňuje. Uvedené pětici zemí se ovšem nedaří uspokojivě začleňovat přistěhovalce na svůj pracovní trh, což má neblahé sociální důsledky.