Pokud bude o prázdninách počasí přát, nelze vyloučit, že letos padne rekord za celé tisíciletí. Češi by totiž mohli v tuzemských kempech strávit více než tři miliony nocí. Tolik nocí naposledy strávili v kempech v letech 1997 a 1998, která jsou v tomto ohledu rekordní v celé historii ČR od roku 1993. V letech 1997 a 1998 Češi v kempech strávili shodně 3,1 milionu nocí.

Od roku 2012 zájem Čechů o kempování setrvale sílí. Ještě výrazněji sílí jejich zájem o kempování v zahraničí. V zahraničních kempech zemí Evropské unie strávili loni 2,06 milionu nocí, v roce 2012 to bylo 1,79 milionu nocí. To představuje 15procentní nárůst.

Nejvyhledávanější zahraniční kempovací destinací je Čechům Chorvatsko. Loni tam strávili 846 tisíc nocí. Další v pořadí je Itálie, v jejíž kempech loni Češi pobyli zhruba 497 tisíc nocí. Oproti roku 2012 strávili Češi loni v chorvatských kempech o 5,2 procenta nocí více, v těch italských pak o 5,7 procenta nocí.

Naproti tom v Česku strávili loni hned o šest procent nocí více než v roce 2012. Dalšími vyhledávanými kempovacími destinacemi jsou Čechům ještě Rakousko, Slovensko a Maďarsko, kde loni strávili 156 tisíc, resp. 143 tisíc, resp. 123 tisíc nocí. K markantnímu, bezmála dvojnásobnému nárůstu počtu strávených nocí došlo z těchto zemí v letech 2012 až 2018 v Maďarsku.

Itálie a Chorvatsko mají v evropském kontextu kempy spíše dražší, jak plyne z dat německého autoklubu ADAC. V Itálii Čech za noc zaplatí v přepočtu průměrně zhruba 1200 korun, v Chorvatsku o necelé dvě stovky méně. V českém kempu vyjde naproti tomu noc v průměru na nějakých 380 korun, byť záleží na charakteru ubytování a třeba kempy v Jihomoravském kraji a v Praze jsou dražší. Navíc kempy v ČR v příštích dvou letech citelněji zdraží, kvůli novele zákona o místních poplatcích, kterou poslanci schválili letos v červnu.

V loňském roce narostl počet kempů v ČR na 566, meziročně tedy o 51 zařízení. Jednalo se o nejvyšší meziroční nárůst minimálně od roku 2012, jak vyplývá z údajů Českého statistického úřadu. Rovněž samotný počet kempů – onen údaj 566 zařízení – byl loni nejvyšší minimálně od roku 2012. V letošním roce lze v kempech čekat podobně nabitou – a možná i nabitější – sezónu, ačkoli květnové počasí jejich provozovatelům zdaleka nepřálo tolik jako loni.

Loni se v kempech v ČR ubytovalo 1,36 milionu lidí, meziročně o 13,5 procenta více. Jedná se o rekordní údaj. Počet ubytovaných cizinců činil loni více než 165 tisíc, což představuje třináctiprocentní meziroční nárůst.

Návratu kempování do módy pomáhá období ekonomické prosperity, ale také fakt, že kempy zkvalitňují své služby. Předchozí vlna zájmu o kempy kulminovala v roce 2004, kdy je navštívilo 1,3 milionu lidí. Pak následovala léta slabší a slábnoucí návštěvnosti, po roce 2011 se však trend začal obracet.

V letošním prvním čtvrtletí klesl počet kempujících meziročně o 12,3 procenta. Pokles způsobilo zejména horší počasí, které se promítne do meziročního zhoršení návštěvnosti i ve druhém čtvrtletí, kvůli meziročně chladnějšímu květnu.

Nicméně pro provozovatele kempů hlavní a rozhodující část sezóny se rozbíhá právě nyní. Zájem o ubytování v kempech je přitom také letos na řadě míst České republiky enormní. Řada kempů už má kapacity s pevnými lůžky dlouho vyprodané. Získat v exponovaném letním termínu místo v chatce, apartmánu či bungalovu byl v rámci řady kempů v ČR nesplnitelný úkol už v červnu. Provozovatele kempů tak trápí nedostatek vhodné sezónní pracovní síly a brigádníků.

Kempování je vyhledávanou letní dovolenou nejen v ČR, ale celoevropsky. Na území EU bylo podle čerstvých údajů Eurostatu v roce 2017 celkem 28 400 kempů. Zhruba dvě třetiny z tohoto počtu kempů se nacházejí na území pouze čtyř zemí EU: Francie (28 procent), Británie (17), Německa (10) a Nizozemska (10). Nejoblíbenější je ale kempování v Dánsku. V roce 2017 tam turisté strávili v kempu hned třetinu ze všech nocí strávených v některém z hromadných ubytovacích zařízení. V Česku to v témže roce nebylo ani šest procent.