Průměr cenového růstu za celou EU činil v prvním letošním čtvrtletí rovná čtyři procenta, a byl tedy ani ne poloviční v porovnání s procentuálním cenovým růstem v Česku.

Rychle rostoucí ceny nemovitostí v ČR představují stále tíživější nejen ekonomický, ale i sociální problém. Například pro mladé rodiny s dětmi přestává být bydlení dostupné, což se může projevit třeba i trvaleji nižší mírou porodnosti, a tedy i rychlejším postupem procesu populačního stárnutí s nepříznivým dopadem do systému veřejné zdravotní péče a systému
důchodového.

Podle ekonoma Lukáše Kovandy je hlavním důvodem rychlého růstu cen nemovitostí v ČR je nepružná legislativa, zejména dlouhá povolovací řízení ve stavebnictví, která brání nabídkové straně, například developerům, pružně reagovat na zvýšenou poptávku. Ta je nyní v ČR zvýšená z důvodu silného růstu reálných mezd a vysoce příznivé situace na trhu práce a obecně díky prosperitě české ekonomiky.

Zahraniční poptávku po nemovitostech ale umocňuje také relativně slabá koruna. Ta je stále výrazně slabší, než by byla nebýt intervenčního režimu České národní banky z let 2013 až 2017.

Tento režim dlouhodobě oslabuje českou měnu daleko za rámec svého časového trvání. Lze předpokládat, že bez něj by se nyní euro prodávalo za zhruba 24 korun, což by zahraniční poptávku po tuzemských nemovitostech výrazně utlumilo a tím oslabilo jejich aktuálně pozorovaný cenový růst.