Středomořská migrační trasa přitom v posledních dnech znovu vyvolává silné pnutí na evropské i italské scéně, zejména kvůli odporu italského ministra vnitra Mattea Salviniho.

„S pětašedesáti zachráněnými osobami míříme k Lampeduse. Nenecháme se zastrašit ministrem vnitra a plujeme do nejbližšího bezpečného přístavu,“ napsala na Twiteru organizace Sea-Eye. „Platí mořské právo, i když tomu tento představitel (italské) vlády odmítá věřit,“ dodala s tím, že převzetí migrantů nabídlo sedmdesát německých měst. 

Plavidlo Alan Kurdi nyní kotví v mezinárodních vodách u Lampedusy. Vojenská policie na něj doručila nový bezpečnostní zákon, který prosadil právě Matteo Salvini a podle nějž lodě ohrožující národní bezpečnost Itálie nesmějí do italských teritoriálních vod vplout.

Podle deníku La Repubblica se však zákon po úterním rozhodnutí soudu v případě německé kapitánky lodi Sea-Watch, která na Lampedusu přepravila čtyřicet migrantů, nevztahuje na humanitární lodě.

Italský ostrov na půli cesty mezi Tuniskem a Maltou je kotvištěm i další humanitární lodě, plavidla Alex. Z 54 běženců, které zachránila ve čtvrtek z gumového člunu jeho posádka, bylo v pátek 13 dětí a žen přepraveno na pevninu. Malta se téhož dne nabídla, že zachráněné přijme, ale Sea-Eye se na ní odmítla vydat, argumentovala špatným stavem lidí na palubě.

Italské ministerstvo obrany nabídlo, že migranty na Maltu přepraví samo, ale akci neschválilo ministerstvo vnitra, respektive Salvini. Ten chce docílit toho, aby byla loď Alex zabavena, nejlépe pak na Maltě. Nejedná se o politikův první ostrý postup, za hrozbu pro národní bezpečnost označil i kapitánku další lodi – Carolu Racketeovou ze Sea-Watch 3, jejíž jméno v tomto týdnu zmiňovala média napříč Evropou.