Klíčovým důvodem poměrně rychlého růstu hladiny spotřebitelských cen je citelný růst mezd. Ten se promítá se do výrazného vzestupu takzvané jádrové inflace, tedy inflace očištěné o kolísavou složku potravin a energií. Jádrová inflace vykázala letos v lednu i únoru tříprocentní růstové tempo. Tak rychle nerostla minimálně posledních dvanáct let.

V březnu však nadále zdražovaly právě i kolísavé složky. Z potravin strmě vzhůru stoupá například cena některých druhů zeleniny, jako jsou brambory nebo cibule, jejichž cena je na historickém maximu. Důvodem je loňské suché a teplé počasí, které zapříčinilo špatnou úrodu nejen v Česku, ale prakticky v celé Evropě. Kvůli špatné úrodě obilovin v čele s pšenicí zdražuje pečivo.. A roste také třeba cena másla.

Dále v březnu zdražovaly pohonné hmoty, a to zejména kvůli omezení těžby ze strany zemí jako Saúdská Arábie či Rusko. Ke zdražení paliv ovšem přispěla také koruna, jež letos oslabuje vůči dolaru, v němž se ropa obchoduje. Slabší koruna je obecně proinflačním činitelem.

Z důvodu poměrně svižné inflace bude Česká národní banka (po březen počítá ve své aktuální prognóze s inflací pouze ve výši 2,7 procenta) na svém dalším měnověpolitickém zasedání vážně zvažovat první letošní zvýšení klíčové úrokové sazby. Odhodlá se k němu ale pouze tehdy, pokud se poněkud rozjasní situace v zahraničí. Tedy pokud ČNB zaregistruje pozitivní signály ohledně vývoje kolem brexitu, obchodních válek či kolem dalšího vývoje německé ekonomiky. Za celý rok vykáže letos inflace úroveň 2,5 procenta.