„Dne 12. března jsme slavili 20 let od vstupu České republiky do Severoatlantické aliance. Téměř všichni se shodovali na tom, že NATO je pro nás klíčovým garantem bezpečnosti, že chceme a musíme být dobří spojenci a že je nutné o obranu pečovat, ideálně vydáváním 2 % HDP na obranu. A den poté se dohaduje ministr obrany s ministryní financí na škrtech v rezortním rozpočtu,“ podotkla Černochová.

Ministr obrany Lubomír Metnar po jednání s ministryní financí Alenou Schillerovou naznačil, že by se mohlo v rezortu škrtnout až 10 procent míst, nikoli vojenských, ale civilních. „Byť se může zdát, že ministerstvo obrany vyjde vstříc požadavku na šetření a nikterak se to nedotkne armády, není to pravda,“ konstatovala Černochová.

Za prvé, bude podle ní velice důležité, kde se budou občanští zaměstnanci škrtat, protože armáda je na jejich podpoře závislá, takže se jí to s vysokou pravděpodobností nepřímo dotkne. A za druhé by bylo dobré vědět, co se s „uspořenými“ penězi stane, zda o ně bude snížen rozpočet ministerstva obrany. „Pokud ano, pak se budeme spíše vzdalovat než blížit kýženým výdajům ve výši 2 % HDP, respektive 1,4 % HDP v roce 2021, což slíbilo programové prohlášení této vlády. Jakékoli škrty v rozpočtu ministerstva obrany v dalších letech, kdy mají proběhnout zásadní modernizační projekty, jsou špatným signálem a premiér Andrej Babiš by měl proti nim zasáhnout,“ doplnila Černochová.

Dodala, že požadavky na škrtání z roku na rok byly jedním z důvodů, proč ODS nyní předložila návrh novely zákona 222/1999, Sb., díky které by se výdaje ve výši 2 % HDP uzákonily. „Tato hranice je nejenom aliančním doporučením, ale i naším závazkem odsouhlaseným představiteli členských zemí například na summitu NATO ve Walesu,“ uzavřela politička.