Nejnovější vědecký výzkum naznačuje, že za vznikem trpasličí planety Pluto je nejspíše obrovské množství komet. Data z přístrojů sondy New Horizons totiž ukázala detailnější složení povrchu Pluta. Zaměřili se přitom na známou ledovcovou oblast v centru planety.

Data, která o Plutu získali z průletu sondy New Horizons v roce 2015, porovnali s údaji z mise Rosetta, která jako první zblízka zkoumala kometu 67P. Díky tomu vědci objevili zajímavý soulad mezi odhadovaným množstvím dusíku uvnitř pozorovaného ledovce a množstvím, které by se dalo očekávat, pokud by Pluto vzniklo seskupením zhruba miliardy komet nebo jiných objektů Kuiperova pásu s podobným chemickým složením, jako má kometa 67P.

Vědci zjišťovali pouze to, kolik dusíku je stále na Plutu. Chtěli vědět, zda tato těkavá látka získaná z komet mohla unikat do ovzduší a nakonec do vesmíru. Výzkum naznačuje, že počáteční chemické složení Pluta, získané z komet, bylo chemicky upravené kapalnou vodou, možná i v podpovrchovém oceánu. O tom, že Pluto může mít pod zamrzlým povrchem oceán, experti mluvili již v roce 2016.

Původ Pluta však stále není zcela uzavřen. Ačkoli vědci představili nový model obrovské komety, zkoumali i jiný model jeho vzniku. Alternativní teorie zase tvrdí, že Pluto se mohlo zformovat z ledů s extrémně nízkou teplotou, které měly chemické složení blízké složení našeho Slunce.

Tuto dříve devátou planetu naší soustavy možná v budoucnu nahradí jiný svět, který vědci znají zatím pouze v teoretické podobě. Pravěpodobnost teorie o deváté planetě však každým rokem roste. Nedávno vědci objevili také velice podivnou planetu v jiné soustavě (čtěte: Astronomové objevili vzácnou černou planetu. Pohltí téměř všechno světlo).