Přestože Venuše je krásná planeta, která má svou nezaměnitelnou barvu i záři, tak život na ní je naprosto vyloučený. Pod sirnatými mraky se nachází překvapivě rovný terén, s občasným zvlněním v podobě kopců. Existují zde také dva kontinenty, ale osmdesát procent Venuše je pokryto lávovými pláněmi.

Venuše má také velice hustou atmosféru, která je tvořena z 96% oxidem uhličitým a 4% dusíku, s teplotou kolem 450 stupňů celsia. Díky své hustotě má krajina i celá planeta opticky kalné prostředí, které působí jako mlhový opar, s tím rozdílem, že mlha z Venuše je díky svému složení smrtící pastí. Hustá atmosféra Venuše má totiž mnohem větší váhu a působí na jeden centimetr čtvereční až 90 krát větší silou, než na Zemi. Přepočteno do praxe, si stačí položit jednoduchou otázku. Kdy naposledy jste na svém těle pocítili váhu 100 kilometrů pozemské atmosféry, která je nad námi?

Pokud byste tedy nějakou náhodou přistáli na Venuši a vystoupili na její povrch, čekal by vás opravdu rychlý konec. Ve chvíli kdy byste otevřeli dveře od svého plavidla a udělali první krok, by vás rozmačkala síla zhruba 80 tun, kterou by na vás působila okolní atosféra a současně byste byli spáleni na uhel. Při troše štěstí by se vám mohlo podařit se ještě naposledy nadechnout síry a dalších toxických plynů. Takto nějak by tedy vypadal váš velmi krátký život na planetě Venuše.

I když je těžké si představit technologie, které by umožnily lidem přežít v takovém prostředí, je možné, že jednoho dne se vypravíme i tam.