Nyní se výzkumníci přiklánějí k další verzi, která je podpořená novými objevy. Podle texaských vědců se nedokázali Mayové ubránit přírodním silám.

Texaský odborník André Droxler se domnívá, že za pádem mayské civilizace stojí intenzivní období sucha. Svá tvrzení podporuje výzkumem sedimentů z Belize, tedy území, na kterém se mayská civilizace nacházela. Tato teorie sice není nová, ale dosud pro ni nebyly žádné důkazy. Mayská civilizace se rozprostírala hlavně na poloostrově Yucatán a na území dnešních států Belize, Guatemala a Honduras. K největšímu rozmachu mayské kultury došlo v období od 3. do 9. století našeho letopočtu, kdy Mayové postavili většinu svých staveb. Po roce 900 už nepostavili nic a vědci si lámali hlavu, proč tomu tak bylo.

Výzkumný tým profesora Douglasa Kennetta z pensylvánské univerzity došel ke stejnému závěru jako tým texaských kolegů v čele s doktorem Droxlerem. Zkoumal stalagmit z jeskyně v Belize a pomocí izotopového datování odhadli množství srážek. Podle nich klimatické změny a obrovské sucho vedlo ke zvýšené nestabilitě a válkám. Následovalo ještě větší sucho mezi lety 1020 až 1100, které mělo za následek úplné vyhlazení civilizace.

Jak uvedl britský Daily Mail, stoletá sucha by mohla vysvětlovat nejasný zánik legendární mayské říše.