Profesor Pascal Gagneux z University of California v San Diegu, tvrdí, že člověk obchází přirozenou konkurenci spermií a vajíčka, kdy vždy vítězily ty nejsilnější pohlavní buňky. To má vliv na délku života i zdraví dětí. Při umělém oplodnění se ale použijí dostupné mužské spermie, a tak může být vybrána i spermie s poškozenými geny. Následně po umělém oplodnění se embryo se před vložením do dělohy matky přechovává v chemickém roztoku. Všechny tyto faktory mají pak negativní dopad na zdraví takto počatých dětí. Molekulární biolog varuje, že umělá inseminace je jako časovaná bomba!

Zatím nebylo možné vysledovat, zda tato metoda nekrátí délku života, nezvyšuje riziko cukrovky, vysokého krevního tlaku či obezity. Nejstarší člověk, který byl metodou umělého oplodnění počat, je totiž poměrně mladý. Je mu pouhých 37 let.