Skupina vědců z z Birminghamské univerzity blíže zkoumala octomilky a zjistila, že samci i samice, jež jsou nositeli bakteriálních patogenů, i přes svou nákazu pokračují v množení. U běžných organizmů to bývá přesně naopak. V případě onemocnění má organismus mnohem méně energie, kterou vydává na boj s chorobou. Vědecká práce na toto téma byla publikována v odborném časopise Proceedings of Royal society.

Nekonečná touha žít

„Zvířata mají omezené energetické zdroje, které je třeba rovnoměrně rozdělit mezi různé činnosti, jako je boj s nemocí nebo páření. Zajímalo nás, jak si zvířata stanovují priority a jak vyvažují investice do imunitní obrany a reprodukce,“ uvedla Carolina Rezavalová, vedoucí výzkumu.

Vědci v laboratorních podmínkách záměrně infikovali octomilky různě závažnými chorobami a překvapilo je, že chování o námluvách se v rámci žádné infekce nezměnilo. V rámci studie se také podařilo zjistit, že nenakažené mušky se stejně často pářily s nakaženými i zdravými octomilkami. 

Využití v medicíně

Octomilky tak pravděpodobně mají mnohem silnější potřebu zanechat své geny, než má většina jiných živočichů. Vědci si od výzkumu slibují, že se jim podaří lépe definovat mechanismy, které ovlivňují toto rozdělování "nouzových zásob energie". Mohlo by to pomoci například v léčbě. Schopnost zásobovat energií jen ty oblasti a funkce, které jsou zásadní pro přežití, je totiž klíčová pro schopnost uzdravování. Dále čtěte: (Poprvé v historii. Vědcům se podařilo vypěstovat rostliny v půdě z Měsíce).

Zdroj: Autorský článek, další zdroje: Česká televize, Proceeding of Royal society.