Vědci objevili nečekané změny daleko za polárním kruhem, když před čtyřmi lety odebírali vzorky z půdy v blízkosti fjordu Isfjorden na Špicberkách. Ve zkoumaných oblastech totiž objevili minerální půdu, na které se nacházela velmi tenká vrstva organické hmoty. Vědci následne zjistili, že se v těchto místech nachází značné množství uhlíku, který byl zachycen z atmosféry pomocí fotosyntézy. Vědeckou studii na toto téma publikoval vědecký časopis Scientific Reports.

Skupina vědců proto dospěla k názoru, že se jedná o nově vznikající rašeliniště, která jsou tvořena převážně mechem. Jejich výzkum navíc ukázal že místa, kde vznikají rašeliniště schopná pohlcovat uhlík z atmosféry vznikají na mnoha dalších arktických lokacích.

Zájem klimatologů

„Není to ještě rašelina v pravém slova smyslu, ale dalo by se říci, že je to výchozí bod pro její vznik. Pokud tento proces, který vytváří proto-rašeliniště, probíhá ve velké míře, může se na severu objevit neočekávaná zásobárna uhlíku, nebo dokonce rostlinné společenstvo, které zmírňuje klimatické změny,“ uvedla vedoucí výzkumu Minna Välirantová z Helsinské univerzity.

Nový objev v arktických oblastech však vzbudil nebývalý zájem z řad odborné veřejnosti. Přítomnost nových rozsáhlých rašelinišť by totiž mohla znamenat dobrou zprávu pro klimatology. Rychle tající arktické oblasti by se totiž mohly stát jakýmsi pohlcovačem uhlíku z atmosféry a tím snižovat dopady klimatických změn.

Ochrana planety

Tento rezervoár zatím nebyl zahrnut do žádného modelování ekosystémů a atmosféry, protože se tradičně předpokládalo, že žádná nová rašeliniště nevznikají. Jedná se tak možná o takzvaný zpětnovazební jev, kdy planeta reguluje zvyšující se množství uhlíku v atmosféře tvorbou nových rašelinišť. Dále čtěte: (Dánští biologové přišli s unikátní technikou, jak celoročně pěstovat oblíbenou pochoutku v podobě smržů).

Zdroj: Scientific Reports