Při průzkumu kráteru Silijan ve Švédsku, který byl vytvořen meteoritem, narazili vědci pod povrchem na fosilie zvláštních hub. Při bližším prozkoumání jejich objevu zjistili, že se jedná o prehistorické houby, které jsou staré miliony let. Nový objev opět ukazuje, proč jsou z vědeckého pohledu impaktní krátery zajímavé nejen na zemi, ale i na jiných planetách, jako je například Mars.

Nejnovější vědecký objev z kráteru Siljan naznačuje, že v pravěku dokázaly velice zvláštní druhy hub kolonizovat zemský povrch ve velice drsných podmínkách. Tyto houby se navíc živily s velkou pravděpodobností metanem, který byl v zemské kůře hojně zastoupen. Vědecká studie, kde vědci tyto houby podrobně popisují, vyšla v odborném časopise Nature Communications Earth & Environment.

Kráter po dopadu meteoritu

Kráter, ve kterém byly fosilie objeveny, je dnes zatopen a tvoří jej velké jezero, které je oblíbenou turistickou destinací. Tato oblast se zformovala nárazem asteroidu před 365 miliony lety, kdy velké těleso vytvořilo v krajině kráter o průměru 50 kilometrů, který je jedním z největších v Evropě.

Švédský kráter vědci zkoumají pomocí hlubinných vrtů a z odebraných sedimentů se snaží zjistit, co se v oblasti odehrávalo před miliony let. V hloubce okolo 540 metrů narazili na velice zvláštní vláknité struktury a nebylo pochyb o tom, že se jedná o prehistorické houby, které kolonizovaly ve své době velice nehostinnou oblast.

Podzemní ekosystém

V rámci následného laboratorního výzkumu vědci zjistili, že tyto zkamenělé houby v dávných dobách prosperovaly v prostředí bez jakéhokoliv přísunu kyslíku. Podle indicií v podobě izotopů uhlíku a síry vědci také předpokládají, že tyto organismy byly součástí mechanismů, kterými se na planetě vytvářel metan. Houby tak byly částí širšího podzemního ekosystému. Díky tomuto objevu mohou vědci zkoumat důležitá data z velice raných období naší planety. Dále čtěte: (Rudá planeta je v obležení pozemských družic. Světové velmoci na povrchu Marsu něco hledají).