U lidí, kteří prodělají onemocnění COVID-19, se vytvoří protilátky, které vydrží až čtyři měsíce. Jak naznačuje nová studie vědců z Islandu, u některých lidí se však protilátky nevytvoří žádné. Studie rovněž ukazuje, že koronavirus má v podnebí, jaké panuje právě na Islandu, mnohem nižší smrtnost.

Island byl jednou ze zemí, která pandemii koronaviru řešila velmi intenzivně a vyvíjela vysoké nároky na samotné testování. Tamní lékaři totiž využili nízkého počtu obyvatel, který na Islandu žije, a otestovali přibližně 30 tisíc lidí, což tvoří téměř desetinu populace země.

Na Islandu onemocněla desetina populace

Z rozsáhlých testů na Islandu tak vyplývá, že zákeřnou nemocí COVID-19 se v první vlně pandemie nakazilo necelé jedno procento populace. Přibližně polovinu případů lékaři odhalili díky testování, druhá polovina byla neodhalena. Důležitým zjištěním však je, že množství protilátek u přeživších se ani po čtyřech měsících od překonání infekce nesnížilo.

Islandská studie stejně jako nedávná americká studie shodně ukazuje na znepokojivý fakt, kterým je absence protilátek přibližně u deseti procent nakažených lidí. Podle vědců u těchto lidí vzniklo protilátek pravděpodobně tak málo, že se je nepodařilo odhalit.

Koronavirus má na ostrově velice nízkou smrtnost

Vědci také zjistili, že v podmínkách, které panují na Islandu, je smrtnost koronaviru mnohem menší než v některých teplejších oblastech. Na Islandu totiž koronaviru podlehlo pouze 0,3 procenta nakažených lidí. Podle vědců je to však způsobeno také mnoha dalšími faktory od věku přes zdravotní stav populace, zahlcení nemocnic nebo znečištění ovzduší. Dále čtěte: (Vědci ze Singapuru objevili zcela neznámou mutaci koronaviru. Naznačuje budoucí vývoj).